Máslo, nebo kanóny (2). Dluhy, které mohou přinést smrt i prosperitu. Část A.

Jedním ze spouštěčů války bývají dluhy, kdy pod tíhou dluhů, ve snaze se z dluhů vymanit, či je přehodit na někoho jiného, napadají předlužené státy (mocnosti) své sousedy, případně jiné státy s cílem získat kořist, zdroje surovin, válečné reparace. Jejichž prostřednictvím by tyto předlužené státy mohly zachránit své financování.

Druhým způsobem, jak vyvolat válku je odmítnutí státu své dluhy splácet. V takovou chvíli si věřitelé snaží vymoci zaplacení svých pohledávek silou, případně sankcemi a zabavováním majetku dlužného státu, což může vést k válce.

V historii je mnoho případů, kdy byla snaha státu řešit své dluhy válkou neúspěšnà, nebo vedla k mezinárodní izolaci.

Prvním příkladem je nacistické Německo, které masivní zbrojení ve třicátých letech dvacátého století financovalo na dluh, což stát dovedlo v průběhu roku 1939 na pokraj finančního kolapsu. Němci tak napadli své sousedy včetně nás s cílem zrekvírovat finance, zásoby zlata, materiál a průmyslové firmy. Tento postup na chvíli pomohl, avšak došlo k vytvoření stavu, kterému se říká ekonomika na válečný pohon. Což je strukturálně nevyvážená ekonomika, která pro svůj provoz potřebuje přísun materiálu, peněz, lidských zdrojů a potravin z nově dobytých území. Která je třeba hlídat, zabezpečit a provést rekvírování. Což má za následek potřebu dalších zdrojů a tak stále dokola, dokud expanze neskončí. V tu chvíli se přísun nové kořisti zastaví, říše přechází do defenzivy a posléze upadá. Až prohraje, neboť ekonomika na válečný pohon je velmi podobná pyramidové hře nazvané letadlo. To také letí, dokud do něj nastupují noví pasažéři…

Revoluční Francie (1792). Královská Francie byla před rokem 1792 extrémně zadluženou zemí, hlavně kvůli financování americké války za nezávislost. Francouzská měna podlehla hyperinflaci a aby Napoleon, který převzal vládu roku 1799 zachránil státní finance začal vojensky drancovat Evropu. Výsledek byl takový, že pod Napoleonem přenesla Francie své finanční břemeno na poražené státy, avšak po definitivní porážce roku 1815 musela sama Francie platit astronomické reparace vítězným státům. Tehdy šlo o astronomickou částku 700 milionů franků…

SSSR (1918-1922). Po VŘSR Lenin zmrazil ruské státní dluhy vzniklé ještě za cara. Odmítl je dál splácet, což věřitele Velkou Británii, Francii, USA, Japonsko vedlo k zahájení vojenské operace s cílem porazit SSSR a vymoci si zaplacení carských dluhů. Tato motivace byla jednou z příčin podpory těchto států takzvaným “bílým” (za vším hledej peníze…), což vedlo k občanské válce v Rusku. Bílí prohráli, SSSR vyhrál. Zahraniční vojska se stáhla a carské dluhy nikdo nezaplatil.

Mexiko/ Francie (1861-1867). Mexiko v roce 1861 zastavilo splácení dluhů, načež se Francouzi, Britové a Španělé rozhodli dluhy vymoci silou. Ze začátku se jim dařilo, avšak po přechodu mexičanů k partyzánské válce se karta otočila. Francouzi a ostatní se stáhli, přitom jen Francouzi dali do války víc, než byl původní dluh.

Ve středověku byl francouzský král Filip IV Sličný masivně zadlužen u rytířského řádu Templářů. Ve vykonstruovaném procesu Templáře zničil, zabavil jejich majetek, čímž se zbavil dluhů. Avšak jeho reputace byla v troskách, částečně i renomé tehdejších francouzských bank. Toto vedlo k určité izolaci Francie od mezinárodního obchodu (králi nevěřili).

Řecké a Římské městské státy. Časté vzájemné války z důvodu zadlužení těchto států, kdy se vladaři snažili prostřednictvím útoků na sousedy získat otroky a zlato k umoření dluhů.

Tyto příklady ukazují že válka státu vedená s cílem umořit vlastní dluh je extrémně drahým podnikem. Agresivní expanze provaděná s cílem umoření dluhů zhusta vytváří ekonomicky neudržitelný model ekonomiky na válečný pohon, který po zastavení expanze vede k vyčerpání a následně k porážce. Je to takové “válečné letadlo”.

Pokud dojde ke konfliktu z důvodu odmítnutí státu splácet své dluhy,může být dlužnický stát úspěšný, pokud je dost silný na odražení invaze věřitelů. Dluhy tak zaniknou, avšak důsledkem je mezinárodní izolace a odříznutí od zahraničního kapitálu.

Mnohdy se státy, které zahájily válku s cílem získat kořist zadlužily ještě více. A navíc musely splácet reparace. Souhrnně tak lze říci, že vlády, které řešily své dluhy silou dopadly až na výjimky špatně. Neboť nezměnily ekonomickou realitu (“válečné letadlo”), zničily svojí důvěryhodnost a přesunuly problém do budoucna


Historické analýzy ukazují, že zbrojení financované na dluh zvyšuje riziko války. Dochází totiž k tomu, že pokud se stát masivně zadlužuje pro vybudování armády, dochází k vzniku takzvané “pasti zbrojního dluhu”, neboť válka vypukne proto, protože je stát zadlužen.

Historie nám ukazuje přesné mechanismy vedoucí ke vzniku pasti zbrojního dluhu a existují i historické statistiky popisující tento jev.

Proč předlužení vede k válce? Aneb mechanismus vzniku zbrojní pasti mající tři fáze. 1. Efekt použij to, nebo o to přijdeš. Zbraně, munice a vybavení armády mají omezenou životnost a jejich efektivita časem klesá. Zároveň mají obrovské náklady na údržbu a pozdější likvidaci. Pokud stát utratí půjčené peníze na zbraně, tyto nepřináší ekonomický zisk. Dluhy tak zůstávají, zbraně zastarávají. A munice, u které vypršela doba použitelnosti se musí zlikvidovat, neboť její použití může být nebezpečné (odkaz na článek popisující proč je stará munice nebezpečná následuje níže).

Proč je stará munice nebezpečná?

2.Krizový fiskální bod. Aneb náraz na finanční realitu. V okamžiku, kdy se zastaví přísun peněz (jedno jestli kvůli finančnímu vyčerpání, nebo už státu nikdo nepůjčí), má vláda jen dvě možnosti. Buďto přizná bankrot a odzbrojí, což zpravidla vede k jejímu pádu. Anebo zahájí válku s cílem vyřešit dluhy silou.

3.Bezpečnost sousedních států. Sousedním státům zbrojení neunikne. Vypuknou tak závody ve zbrojení, které mohou vést k preventivním úderům, případně k plnotučné válce.

Historicky vzato, samotné závody ve zbrojení vedou k vypuknutí války v cca 30-40% případů. Avšak je-li zbrojení financováno na dluh, vzrůstá riziko války na 70-80%.

K výše uvedeným třem důvodům, které vedou ke vzniku zbrojní pasti se přidává ještě bod vojenský-> okno příležitosti. Toto okno příležitosti nastává, pokud stát obětuje školství, vědu a výzkum na oltář armády. Dochází tak k nebezpečné kombinaci vzrůstu reálné vojenské síly státu, kombinované s jeho postupným zaostáváním. Kdy jsou vědomosti vyměněny za zbraně.

Tento jev vede k vytvoření krátkodobé vojenské převahy, kterou však stát investující do školství, vědy a výzkumu časem překoná. Zadluženému a vyzbrojenému státu dojde, že si vytvořil okno příležitosti, které se mu za několik let technologicky uzavře. Tudíž zaútočí dříve, než ho jeho soupeř technologicky předeběhne.

Příklady: německé zbrojení před první světovou válkou. Německý generální štáb věděl, že mohutné zbrojení a udržování ohromné armády v předvečer první světové války přetěžuje německý státní rozpočet. Německý generální štáb zároveň sledoval jak Rusko staví železniční síť za podpory Francie, Velké Británie a Španělska (odsud pocházela velká část carských dluhů vedoucích k boji mezi bílými a rudými o několik let později) a zároveň modernizuje armádu. Němečtí generálové si spočítali, že v roce 1917 bude Rusko díky novým železnicím a modernizované armádě v podstatě neporazitelné. Z čehož pramenil pocit německé generality “šanci máme jen teď, později už ne”, který byl klíčovým spouštěčem německé ochoty jít do války již v červenci 1914.

Tento scénář potkal i hitlerovské Německo (věděli, že za několik let dokončíme pohraniční opevnění) a Japonsko za WW2, které potřebovalo ropu…

Dalším důvodem, proč státy napadnou druhé je snaha zabránit konkurenčnímu státu ve využití surovin a energií. Tato válka sice může zvýšit dluh utočícího státu, avšak jeho soupeře odřízne od zdrojů energií a surovin. Soupeřící stát je tak oslaben, musí si energie a suroviny opatřit jinde, což zvyšuje jeho náklady a oslabuje jeho ekonomiku (jedno jestli vojenskou ochranou, nebo zvyšenými náklady na globálních trzích a logistikou). V některých případech může být soupeř donucen nakupovat u agresora, což může vyústit v závislost.

Příklady: válka na Ukrajině a v Perském zálivu.

Leave a comment