Nová kronika Mlýna.

Lidé se dohadují o tom, co by mohlo svět dovést na pokraj jaderné katastrofy v důsledku války na Ukrajině. Toto jsem již rozebral v samotném článku:

Čtyři možnosti porážky jaderné mocnosti. A možnost katastrofy.

Avšak v dnešním článku jde o pravděpodobnost, s jakou by případný jaderný útok mohl zasáhnout vybrané státy Evropy.

Ukrajina. Dle mého názoru největší pravděpodobnost. Země je s Ruskem ve válce, je již značně zdevastovaná, mnoho jejích obyvatel padlo, či emigrovalo. Navíc jsou vůči ní používány balistické rakety a rakety Orešnik. Rakety Orešnik, které mohou nést jadernou hlavici, zde zatím byly použity s hlavicí kinetickou. Což je ve své podstatě kus kovu ničící zasažený cíl ohromnou kinetickou energií, kterou tato střela dostane díky své rychlosti. Právě proto, protože jsou balistické rakety a rakety Orešnik vůči této zemi používány, nebude jedna raketa s jadernou hlavicí nápadná. A už vůbec ne podezřelá. Jaderný výbuch zde zpusobí velké škody a zabije mnoho lidí, avšak půjde o útok na zemi ve válce. Což je úplně něco jiného, než útok na podpůrčí zemi v míru.

Německo: odvěký nepřítel Ruska, navíc bez vlastních jaderných zbraní. Avšak v NATO. Zde případný jaderný útok nemůže způsobit jadernou odvetu Německa, avšak co může způsobit je potencionální jaderná odveta jeho spojenců.

Velká Británie: velký podporovatel Ukrajiny. S vlastními jadernými zbraněmi, avšak vzhledem ke své vnitřní struktuře a stavu obyvatelstva v podstatě polochalífát. Zde by jaderný úder mohl způsobit jadernou odvetu Velké Británie, která by se mohla přenést za oceán do Francie, která by mohla použít své jaderné zbraně. Jde o to, že Kanál je úzký a účinky jaderných explozí včetně všech doprovodných jevů zasáhnou i Francii.

Francie: země s vlastními jadernými zbraněmi, ponorka a jaderným průmyslem. Jaderný útok by vedl k odvetě, tak k jaderné výměně.

Zde je důležité zmínit, že obě země (FR+GB) mají podepsané smlouvy o vzájemné jaderné obraně, takže pokud bude napadena jedna z těchto dvou zemí, musí druhá země předpokládat, že bude vzápětí napadena též. Tato strategická nejistota povede k odpalu jaderných zbraní druhé země už z prosté obavy, aby jaderné zbraně nebyly útokem zničeny. Je to uvažování ve stylu “použij to, nebo o to (jaderné zbraně) přijdeš.” Francii s Velkou Británií tak lze s trochou nadsázky považovat za dva bratry v hospodě.

Česká republika. Země bez jaderných zbraní, s obyvatelstvem, jehož značná část se přikloní k tomu, kdo jim nabídne ruku. Což máme dáno historicky a právě mocenský, ekonomický a sociální úpadek západu se může stát tím, co způsobí, že se vydáme svojí vlastní cestou. Navíc jsme uprostřed Evropy, případný jaderný úder na naše území vždy zasáhne země, které s námi sousedí. Avšak na druhou stranu jsme přirozeným logistickým uzlem “mostem” Evropy.

Takže co z toho vychází? Největší pravděpodobnost (výstražného) jaderného útoku je u Ukrajiny. Země je již zdevastovaná a ve válce. Tudíž to nezpůsobí takové pozdvižení. Mírné riziko je i u Německa, které nemá vlastní jaderné zbraně. Avšak je v NATO a není ve válce. Zde by mezinárodní důsledky takového kroku byly nedozírné. Francie a Velká Británie mají vlastní jaderné zbraně, navíc jsou u sebe. Napadení jedné tak dost možná zasáhne i druhou. U nás nemá cenu o jaderném útoku moc uvažovat, ekonomická, společenská a mocenská marginalizace západu může vést k tomu, že se vydáme hledat “štěstí” v jiném spolku. Který, když bude rozumný, bude neutrální, což problém vyřeší. Naše historické prokletí, naše přelétavost nás poté může uchránit.

Jaké další možnosti Rusko bude mít? Demonstrační výbuch vysoko v atmosféře, nebo zero flag operaci (operaci bez vlajky). Kdy bude menší jaderná nálož odpálena v moři, což vytvořì menší tsunami a velký psychologický šok. Ve stylu: “nepřítel číhá v hlubinách”. A má víc jaderných torpéd, o nichž je známo, že jsou na palubách některých ruských jaderných ponorek.