Poté, co bylo zřejmé, že se ve čtvrti řadovek oheň dál nerozšíří, se lidé začali rozcházet. Martin se chvíli bavil s kolegou z práce, načež se odebral domů. Cestou domů sledoval některé automobilisty, jak se snaží zprovoznit svá auta. Někteří měli vyndané díly z mototového prostoru, avšak bylo zřejmé, že auta jsou nepojízdná.
Posléze se z garáže jednoho domu ozval ryčný zvuk dvoutaktu. To se probudil trabant. Starý dvoutaktní automobil, vyráběný ještě za bývalého NDR. Tento stroj, který byl před časem cílem opovržení se nyní stal cílem závisti, když s ním jeho majitel, důchodce projížděl okolo ostatních, nepojízdných aut. Kdy se do některých aut jejich majitelé ani nedostali…
Martin tak přišel domů. Hladový a špinavý. Otevřel kohoutek a nic neteklo. To už se ozvala Daniela: “Udělej něco s tou elektřinou. Začíná nám povolovat lednice a neteče voda. Nemáme ani čím spláchnout záchod.
Martin odešel do sklepa, kde si ruční pumpou napumpoval vodu ze studny. Alespoň nahrubo se omyl, k jídlu si vzal včerejší rohlík se studeným párkem a odešel do suterénu, kde byla strojovna jeho FVE. Na první pohled tam nebylo vidět nic závadného. Vše bylo na svém místě, jen poněkud potmě, neboť LED diody, které za normálních okolností svitily a blikaly ve strojovně byly potmě. A tma tam byla taková, že ve strojovně nebylo skoro nic vidět. Martin tedy přešel do dílny, kde v šeru chvíli hledal starou ruční svítilnu na dva monočlánky “buřty”. Našel ji, načež si nahoru došel pro monočlánky a svítilnu zprovoznil. Její nažloutlé světlo osvítilo strojovnu FVE.
“Proč je všechno potmě, když je venku světlo?” Pomyslel si Martin a vzal do ruky žárovkovou zkoušečku vyrobené z objímky s 230V 40W žárovkou. Její vývody přiložil na plus a mínus pól centrální silové sběrnice, ke které byly připojeny regulátory, měniče i baterie jeho FVE. 230V žárovka začala obvykle po přiložení na centrální silovou sběrnici, na které bylo cca 52V lehce žhnout. Avšak tentokrát nezačala, byla potmě.
Martin poté žárovkovou zkoušečku vzal a připojil ji přímo na póly jedné šestnácti článkové LiFePO baterie. Tentokrát žárovka začala žhnout.
“Takže na baterkách napětí je a na sběrnici ne. Pročpak asi?” Pomyslel si Martin a začal studovat BMS jednotku baterie. Normálně na ní blikala modrá LED dioda indikující aktivní stav. Tentokrát však byla potmě…
“Copak ti je?” Pomyslel si Martin a zahájil proces restartu BMS jednotky spočívající v odpojení a připojení kablíku jdoucího k 16. článku baterie.
Restart nepomohl, centrální silová sběrnice byla stále bez napětí. Které na ní Martin, pokud chtěl zkusit oživit regulátory musel mít. Vzal tedy do ruky krátký silný vodič s oky a jedno z nich přidržel na jednom z přívodů BMS jednotky a o druhý přívod s ním lehce škrtl. Lehce se zajiskřilo, avšak nic dalšího se nedělo (kdyby byl někde zkrat, mělo toto lehké štkrtnutí zabránit přivaření oka vodiče ke kontaktu BMS jednotky při silném jiskření, které by zkrat doprovázelo). Martin tak BMS jednotku této baterie, jedné ze sedmi proklemoval a na centrální silové sběrnici se tak objevilo napětí, neboť 250A pojistka před BMS jednotku byla v pořádku.
Po přivedení napětí na centrální silovou sběrnici Martin zkusil nahodit měnič. Avšak ať Martin dělal, co dělal měnič nenaběhl. Podíval se tedy na 160A nožovou pojistku na přívodu k měniči. Byla prasklá. Martin ji zkusil vyměnit, avšak jakmile vložil do držáku novou pojistku se mohutně zajiskřilo a i tato 160A pojistka okamžitě praskla.
“Takže hlavní měnič to má za sebou.” Pronesl Martin a začal zkoumat regulátory solárních panelů. Při prohlížení jejich pojistek na straně solárních panelů si Martin všiml červeně zacloněných okének přepěťových ochran.
“A do prdele!!! Zařval Martin. “Jestli tady do toho švihnul blesk, je nejspíš všechno v háji.” Doplnil svůj komentář, načež přišla Daniela.
“Co se děje?”
“Vypadá to, že je celý solárko v háji.” Řekl Martin a pokračoval: “Jsou vystřelený přepěťovky u panelů, u měniče je vyražená hlavní pojistka a náhradní praskla taky. K tomu nefungují BMSky od baterek a nejde je ani zresetovat. Vypadá to, jako by do toho tady praštil blesk. Avšak co vím, v noci žádná bouřka nebyla.
No, co. Ještě se podívám na regulátory, avšak nic si od toho neslibuji. Budou asi taky v háji.”
Daniela poté Martinovi řekla o podivném nočním záblesku, o kterém se bavila se sousedkou. Její manžel byl v noci v práci, kdy když přejížděl s ještěrkou tovární dvůr, se prý na západě rozzářila obloha a vše zhaslo. Včetně motoru ještěrky.
A po krátké chvíli prý začaly hořet oblouky ve vysokonapěťové rozvodně, od kterých prý shořelo trafo. Vůbec neví, co to bylo.” Dořekla Daniela a rozhodila ruce.
A Martin si uvědomil, že o podivném záblesku, nasledovaném okamžitým blackoutem mluvilo víc lidí.
Martin nad tím přemýšlel, když vyndaval pojistky solárních regulátorů. Vzal do ruky multimetr, avšak ani ten nefungoval. Načež si všiml malé objímky s žárovičkou do ruční svítilny, kterou používal na jemné balancování jednotlivých článků staré baterie, jejíž články ležely vymontované v dílně. Martin tuto žárovičku připojil přes banánky a kablíky k jednomu z článků LiFePO baterie a žárovička se rozsvítila.

“Alespoň nějaký úspěch.” Pomyslel si Martin a vzal do ruky pojistky jednu po druhé a začal je zkoušet. Všechny pojistky na straně solárních panelů byly prasklé, na straně centrální silové sběrnice byly prasklé obě pojistky na západní straně. Zbylé byly dobré.

Martin dobré pojistky vrátil zpět a zkusil regulátory zapnout. Ani jeden nenaběhl.
Poté však dostal nápad. Z police sundal čtveřici LiFePO článků určených původně jako dorovnávací články ke staré baterii, jeden z nich vzal a připojil na něj svojí žárovičku. Tato se rozsvítila, načež Martin z regálu vytáhl náhradní 300Ah článek LiFePO baterie. Připojil na něj žárovičku a ta se rozsvítila.


300Ah článek, 3,3V 0,3A , to je cca 1000 hodin světla, pomyslel si Martin a vydal se nahoru do kuchyně.
“Tady z rezervních článků budeme mít nouzové osvětlení.” Řekl Martin, když dorazil do kuchyně. Ostatní na něj koukali a nevěděli, co si mají myslet.
“Solár je definitivně po smrti. Všechno od elektroniky je definitivně pryč. Zbyly z něj akorát baterie. Které, když rozeberu na jednotlivé články mohu použít na napájení žároviček do kapesních svítilen.”
“To jako budeme svítit tímhle?” Nevěřícně zírali ostatní členové rodiny.
“Těhle žároviček s objímkami a kablíky na vyrovnávání jednotlivých článků staré baterie jsem měl koupených šestnáct. I s nahradními žárovičkami. Jdu je najít a jak se mi to povede, jednu z baterií rozeberu. Byly slušně nabité, každý článek nám tak dá několik set hodin světla.”
Proti tomuto nápadu nikdo nic nenamítal.
Leave a Reply