Nová kronika Mlýna.

Bylo již víc než půl roku po blackoutu, kdy Martin projížděl zprávy na internetu. Na jednom zpravodajském portálu se psalo o tom, že před vlastním nehodovým dějem blackoutu došlo ke kombinaci, kdy byl nulový výkon solárních elektráren (nad Evropou byla noc) nahrazován maximálním výkonem větrníků na severu a západu (nad mořem a částí Západní Evropy silně foukalo) v kombinaci s problémy s provozem plynových elektráren.

Tou dobou byly plynové zásobníky z velké části vyprázdněné, což vedlo k tomu, že objem plynu, který mohly dodávat postupně klesal. Jak je to možné? Úplně jednoduše. Čím víc plynu ze zásobníku odeberete, tím je v něm nižší tlak. A čím je v zásobníku nižší tlak, tím méně plynu se tlačí na povrch. A tím méně plynu bylo pro průmysl a elektrárny, obzvláště když Hormuz byl stále uzavřen.

Do toho byla bateriová úložiště z velké části vybitá, neboť je kvůli mizivému výkonu fotovoltaických elektráren nebylo z čeho nabít.

Výsledkem tak byly mohutné přetoky elektřiny ze severu a západu Evropy jižním směrem. V čehož důsledku byla rozvodná síť zatížena na mez svých schopností. A pak to přišlo. V průběhu několika minut došlo v Německu k vyřazení části páteřních vedení. Zbylá byla přetížena, což vedlo k jejich automatickému odpojení. Na severu a západu tak vznikl masivní přebytek elektřiny, došlo ke vzrůstu napětí a frekvence s následkem automatického odpojení elektráren následovaným rozpadem sítě.

Na jihu a středu byla situace opačná. Vznikl zde těžký nedostatek. Prakticky okamžitě prudce poklesla frekvence v síti, pokleslo i napětí, což mělo za následek okamžité odpojování jak zátěže, tak i zdrojů. Parametry pro odpojení jsou totiž dány vyhláškou a jsou tak pro všechny zdroje elektřiny ve stejné kategorii shodné. Proto tyto zdroje reagují prakticky shodně.

Situaci v ČR zhoršilo i odpojení elektrárny Chvaletice, která byla spolu s dalšími zdroji elektřiny odpojena od rozvodné soustavy jakožto nepotřebná pro stabilitu sítě. Soustava tak ztratila havarijní rezervu, o kterou by se mohla opřít. A zároveň, toto odstranění zdrojů schopných startu ze tmy znemožnilo vytvoření většího počtu energetických ostrovů, jejichž sfázováním se rozvodná síť opět postaví. Takto byly ony zárodečné energetické ostrovy daleko od sebe a jejich provázání bylo daleko složitější a náročnější. Trvalo to déle a leckdy to bylo nutné opakovat.

Martin, když si to přečetl nad tím chvíli dumal. Všimla si ho Daniela a zeptala se ho, nad čím přemýšlí.

A Martin jí odpověděl: “Nad tím blackoutem. Nad tím, že to nebylo jen tak. Že tohle musel někdo připravovat hodně dlouho dopředu.”

Daniela: “Proč si to myslíš?”

Martin: “Podívej se na to. Před mnoha lety začali odstavovat klasické zdroje elektřiny. Tlačili ty občasné, vzletně nazývané obnovitelné. A zároveň chtěli mít všechno na elektřinu. Tím docházelo ke dvěma protichůdným jevům. Prvním jevem měla být vzrůstající poptávka po elektřině, zatímco možnosti stabilní výroby klesaly. Výsledkem tak byl nedostatek a vyšší ceny elektřiny v zimě. Kdy vyšší cena tlumí poptávku, což vede k vyrovnání nabídky a poptávky prostřednictvím ceny elektřiny.

Co z toho vyplývá? Že jsme se z ekonomického modelu “dostatek za rozumnou cenu” přesunuli do modelu spekulativního “umělý nedostatek cenu zvyšuje. A tím i zisk”. Což znamená, že s malými vloženými prostředky dochází k realizaci vysokých zisků.”

“Ale tohle nemohli udělat jen tak.” Pronesla Daniela a dodala: “Kdyby jim na to lidé přišli, by s nimi vyrazili dveře.”

Martin: “V tom máš pravdu. Vyrazili by s nimi dveře. A ne jen jedny. Proto na to šli od lesa. Prohlásili všechny zdroje elektřiny, které nejsou obnovitelné za “fuj” a rozjeli proti nim tažení. Zaplatili, nebo spíš podplatili vědce, kteří dodali “vědecká” tvrzení, pomocí kterých ovlivnili veřejné mínění a následně i tvorbu zákonů.

A aby to nebylo nápadné, zároveň zlikvidovali průmysl vyžadující velké dodávky stabilní elektřiny. Neboť tam by se problémy ihned projevily.”

Daniela nad tím přemýšlela a pak řekla: “Přijde mi to podobný lapsus jako s elektromobilitou. Šéfové automobilek si mysleli, že budou vydělávat na produkci prémiových elektromobilů, na které soustředili vývoj. Avšak neuvědomili si, že základem výroby je masovka (masová výroba). V čemž je doběhli Číňané.”

Martin: “Dobře jsi to vystihla. Akorát je zde otázkou, jestli ta schozená vedení v Německu a to podezřelé u nás, které odstartovaly blackout byly v plánu, nebo jestli se jim to vymklo z rukou.”

Daniela: “Jak to myslíš?”

Martin: “V lidech vzbudili strach z klimatické změny, což je ve své podstatě samoregulační mechanismus fungující na planetě Zemi od doby jejího vzniku. Který tu byl, je a bude až do zániku planety Země. Namluvili lidem do hlavy, že pokud nezničí tuto technologickou civilizaci, zničí klimatická změna je. Čímž v jedincích, kteří tomuto dogmatu podlehli vyvolali strach. Strach, který je pudem zatemňujícím racionální a logické myšlení. Který je pudem, který dokáže člověka dohnat k hrozným věcem.”

Daniela: “Tomu nějak nerozumím…”

Martin: “Oni vzbudili strach ze změny klimatu, to jest z něčeho, co je přirozené. Co se dělo, děje a dít bude. A co bude člověk ovlivňovat do té doby, co bude na světě poslední příslušník rodu Homo Sapiens. Neboť každý živý tvor reaguje na okolní prostředí zrovna tak, jako prostředí reaguje na živé tvory, kteří v něm žijí. Akorát jde o to, nakolik je vliv jednotlivých aktérů výrazný. Což je třeba zkoumat a být realista.

Oni v honbě za ziskem vzbudili v lidech strach. A strach je démon. Démon zatemňující mysl i úsudek. Démon probouzející to nejhorší z lidí a to nejhorší v nich. Což mohlo některé vyšinuté jedince a skupiny vybudit k útokům na energetickou infrastrukturu. Kde když si vystihli správné místo a dobu, bylo dílo zkázy vykonáno. Pokud tedy nešlo o úmysl nahrabat si při obnově.

Daniela koukala na Martina zaraženě. A on pokračoval: “Podívej se na trh se stavebními materiály, vodo-topo-plyno materiálem. Jak se zvedly ceny. Jaký je nedostatek všeho. A že by se až na ústupek ohledně kotlů a kamen zvýšila výroba? Ne, výroba se nezvýšila. Zvýšily se ceny. Opět to platí obyčejní lidé.”

Daniela dala ruce v bok a Martina se zeptala: “A kdo podle tebe za to všechno může?”

Martin se podíval Daniele do očí a řekl: “Kdo si myslím, že za to může? My všichni.”

Daniela: “Cože?”

Martin: “Ano, my všichni, občané státu, který se má starat o bezpečnost občanů a vymahatelnost práva. A místo toho se stát stal nástrojem mocných, kteří jeho prostřednictvím zmanipulovali školství tak, aby vychovalo naše děti k jejich obrazu. A ovládli i hlavní média, aby podporovala jejich teze. To všechno proto, protože jsme se přestali jako společnost starat o to, co se děje. A to nás taky doběhlo. Nedostatkem, drahotou, byrokracií a nakonec blackoutem. Který je podle mého názoru posledním varováním.”

“A co s tím chceš dělat?” Ptala se Daniela.

A Martin jí na to odpověděl: “Budeme muset vyjít do ulic. My všichni, co to vidíme jinak, než to vidí ti, kteří zblbli křičící část společnosti a učinili ji na sobě závislou. Protože jinak bude platit to, co platí celé věky:

“Kdo mlčí, ten platí.” Nemusí souhlasit, avšak musí platit.” Domluvil Martin.