Trojice aut, z toho dvou s benzinovými motory s karavany a třetího elektromobilu se vydala na cestu k domovu. Řidič elektromobilů věděl, že když pojede ekonomicky, domů dojede. Avšak to nepočítal s klasikou našich cest. Objížďkou. Ještě k tomu blbě značenou. Což vedlo k tomu, že řidič prvního auta dvakrát špatně odbočil a všechna tři auta se dostala do kopcovité oblasti posázaví plné klikatých cest, které stoupají nahoru a dolů. Tyto cesty vedoucí vesnicemi vyčerpaly baterii elektromobilu tak, že jeho řidiči bylo jasné, že domů nedojede.
Dvě veřejné nabíjecí stanice, okolo kterých projeli byly uzavřené, aplikace v mobilu hlásila “služba nedostupná” a navíc celou oblast začala zahalovat mlha. Všechna tři auta tak zastavila na okraji jakési obce, kde byly rozestavěné domy a jejich řidiči začali řešit co dál. Elektromobilista řekl, že má v baterii necelých dvacet procent, tudíž, pokud mají pokračovat dál, musí nabít.
Jenže kde, když nabiječky jsou kvůli ještě ne zcela stabilní síti uzavřené a když se jeho žena zeptala dvou lidí ve vesnici, jestli si u nich mohou dobít auto, byla v obou případech odmítnuta.
Řidič třetího auta, toho s dvounápravovým karavanem byl elektrikář. Dostal nápad a jelikož s sebou vozil nějaké to nářadí ho ihned uskutečnil. Vzal si kličku na otevření rozvaděčů, multimetr a odešel do uličky ústící na louku, ve které byly na konci dva rozvaděče. V tom na levé straně nic nebylo, jen kabel trčel do rozvaděče. Avšak v tom pravém byla trojice nožových pojistek 63A, od kterých vedl kabel někam do země a zemnící pásovina. Elektrikář si ověřil, že na pojistkách je napětí, vrátil se ke skupině, řekl jim, co má v plánu, načež všichni zajeli na louku vedle rozvaděče.
Zapatkovali karavany, mlha zhoustla natolik, že dohlednost klesla pod padesát metrů.
Elektrikář vzal prodlužovačku, rozebral její vidlici, vodiče s zelenožlutou a modrou izolací smotal dohromady, načež vzal startovací kabely ze svého auta mající izolované kleště. Do jedněch kleští od kabelu s černou izolací sevřel smotané konce zelenožlutého a modrého kabelu, zatímco druhé kleště černého kabelu připojil na zemní pásovinu. Poté vzal do ruky červený startovací kabel, jehož kleště připojil na fázový vodič prodlužovačky a druhé na nožovou pojistku.
Startovací kabely s připojenou prodlužkou následně opatrně strčil do rozvaděče, který opatrně uzavřel tak, aby se neskřípla izolace prodlužovačky. Následně prodlužovačku rozmotal a její kobec podal elektromobilistovi, kterému řekl: “tady máš šťávu”. Elektromobilista na nic nečekal, vzal přenosný wallbox a začal nabíjet. Noc, která se snesla na krajinu byla sychravá a mlhavá. Elektromobil se do dopoledne, kdy se vydali na cestu nabil na 98% kapacity baterie, poté, co mlha začala řídnout elektrikář svůj vynález odpojil, zavřel rozvaděč a trojice aut se vydala na cestu k městu, kam dorazili dopoledne.
První, co je ve městě přivítalo byl vyhořelý Albert, bývalé Tesco a hromady odpadků v ulicích.
Před domem elektromobilisty se rodiny rozloučily, elektromobilista ručně otevřel vrata od garáže a zajel dovnitř. Poté vešli do domu. Kde je přivítal smrad “jako by tam ležel mrtvej chlap v rozkladu”, jak poznamenal muž. Vzápětí se ukázalo, co je toho príčinou. Rozteklá lednice, okolo které byla pořádná, lepkavá louže z vyteklého obsahu. Zatímco muž zatápěl v krbových kamnech, jeho žena si vzala gumové rukavice a šla “vykydat tu mrtvolu”, jak poznamenala. Tato práce jí zabrala skoro dvě hodiny, načež u nich zazvonili jejich známí s karavanem.
“Můžeme u vás přespat? V paneláku nám popraskaly trubky a máme promočený celý byt.”
“Jasně, pojďte dál. Akorát ten karavan si dejte na zahradu, než na vás ta stará rašple od naproti zavolá měšťáky.” A muž ukázal na prvorepublikovou vilku přes ulici, za jejímž oknem se pohnula záclona.
Odpojený karavan tak chlapi odtlačili na zahradu, kde ho dali stranou, protože “co kdyby přijeli Ježkovi”, druhá rodina s karavanem. A jen to udělali, před domem zastavilo auto s karavanem. Vystoupil pan Ježek, elektrikář se svojí ženou a když viděli druhý karavan na zahradě, se na sebe podívali.
“Taky vyplavení z prasklých trubek?”
“Jo, přesně. I nás vchod to schytal. A to tam prý bylo včera pěkně rušno, když si prý chlapi na chodbě odchytli toho dědka, co zablokoval zateplení paneláku. Debil jeden jenom kveruluje a dělá problémy. A chlapi, když zjistili, že druhý zateplený panelák přežil blackout bez popraskaných trubek se naštvali a odchytli si ho i s tou jeho slepicí na chodbě. Bylo to prý docela “veselé”.” Mluvila paní Ježková a pan Ježek smutně dodal: “A jak vidím, tady je už plno.”
“Pojďte dál, nějak se srovnáme”, řekl Slávek a pozval své známé dovnitř. Předtím ještě odpojili karavan a pán Ježek s ním pomocí moveru odjel na zahradu. A ta stará rašple koukala na samostatně se pohybující karavan jako na zjevení. Samochodný karavan ještě nikdy v životě neviděla.
Poté nastala organizace tří rodin v domě. Slávkovi, majitelé domu zůstali v přízemí ve spodním pokoji, kam přešli poté, co se paní Slávkové ze začátku těhotenství udělalo špatně a musela chodit na WC, které v patře doposud nebylo dosazeno. Druhé dvě manželské dvojice se ubytovaly každá v jednom ze tří pokojů v podkroví a jejich tři děti, dvě dcery Ježkových a syn Pilných skončily v třetím pokoji s tím, že dvě holky, ve věku 10 a 12 let si devítiletého kluka, trochu rošťáka, srovnají.
Takto se všechny tři rodiny známých srovnaly v jednom domě. Dole v přízemí hučel krb, z teplovdušných průduchů proudil teplý vzduch a z dětského pokoje se ozval hlas starší dcery Ježkových: “Ty jeden smrade, přestaň provokovat a koukej zalézt do postele a spát.”
Leave a Reply