Po donesení vody a podání zprávy Gertrůdě a policistovi šel Jan s Hansem zpět do bytu, z jehož okna byla vidět křižovatka, za kterou skupina chlapů stavěla barikádu, označenou číslem 7. Tou dobou se již stmívalo, práce proto ustaly.
Druhého dne ráno zasáhl záchranný tým, který zraněného policistu odvezl vrtulníkem do vojenské nemocnice.
Dopoledne toho dne se ozval “meluzín”, lidé pochopili, že se něco chystá. Do budování barikády se pustilo daleko víc lidí, poté, co jim spojka doporučila auta převrátit na bok a postavit je do tvaru klínu otočeného špičkou proti nepříteli toto učinili. Celkem šest aut skončilo na boku uspořádáno ve tvaru klínu. Avšak nikdo je nesvázal dohromady. Jestli jim to spojka neřekla, nebo to nestihli, si nikdo nepamatoval. Pouze tato auta zezadu zapřeli dalšími.
Poté, co začal útok se davu běžícímu od náměstí podařilo auta posunout, což způsobilo, že se na chodnících při stranách barikády otevřely průchody. Těmito průchody útočníci pronikli za barikádu, kde se rozpoutal naprosto brutální boj. Lidé do sebe řezali vším, co měli po ruce, poté, co vyběhli obránci z bloků to na místě vypadalo, jako když se střetnou čtyři davy. Jeden ve tvaru kříže přes křižovatku a tři proti němu ze všech tří ulic.
Jan, když viděl, jak byla barikáda číslo 7 prolomena zařval: “Na půdu. Budeme je bombardovat seshora.” Což Hans a někteří další pochopili. Vyběhli na půdu domu, z ní na střechu, odkud začali na útočníky házet vše, co jim přišlo pod ruku. Tou dobou se na půdu dostali starší lidé, kteří zde začali rozbíjet starý nábytek, jehož části Jan s ostatními házeli na útočníky dolů. Dolů tak letělo například masivní dubové čelo z manželské postele, které po svém dopadu vyhrálo 2:0, neboť trefilo dva útočníky naráz.
O kus dál se rozhořela mezistřešní bitva s použitím praků a improvizovaných samostřílů. Takový šutr vypálený z rotačního praku byl až smrtelně nebezpečnou záležitostí. A někteří mladí kluci dovedli být hodně přesní…
Nakonec se utočníky podařilo vytlačit. A to i díky použití dlažebních kostek vrhaných přes zónu dotyku do jejich prvních řad.
Bylo to strašlivé, na straně obránců byli tři mrtví a asi šedesát zraněných. A jak byli lidé rozkurážení, se vrhli na útočníky, kteří neutekli a naprosto bez milosti je dorazili, sebrali jim veškerou výzbroj a výstroj (hlavně helmy a štíty z plastu do mikin byly horkým zbožím). Přitom zjistili, že zhruba každý desátý útočník je Němec, zhusta mladého věku. Asi takového, jako byli kolaboranti, kde jen jednomu z oné šestice bylo 35 let. Ostatní byli podstatně mladší.
Toho odpoledne, poté, co nastal klid si lidé hlídkující u barikády všimli, že v jednom vraku dodávky něco zašramotilo. Vytrhli zadní dveře a uvnitř se skrývali dva mladí kluci. Jen v ošuntělých teplákách a nových zimních bundách. Dodávka byla plná zimního oblečení, které si lidé začali okamžitě rozebírat, přičemž mezi ním našli zastrčené černé mikiny s integrovanými štíty, helmy a řemdih s teleskopickým obuškem. Oba kluky tak okamžitě zadrželi a předali je Gertrůdě.
…
Tento den byl prvním, kdy byla v několika izolovaných oblastech Německa obnovena dodávka elektrické energie pro důležité odběratele. Avšak poté, co zkusili tyto oblasti propojit zjistili, že mnohá vedení nefungují. Dva z dronů, které byly vyslané na kontrolu vedení kdosi sestřelil cíleným zásahem dalšími drony. Třetí dron byl zásahem poškozen, dokázal se však vrátit zpět.
…
Tou dobou se Čechách i na Moravě už svítilo. V některých oblastech bylo sice nutné proud na několik hodin vypínat, síť však již byla v základu stabilní a funkční. Lidé již začínali pracovat na obnově.
…
Boj u barikády číslo 7 v nejmenovaném německém městě zachytil a natočil policejní dron. Nebyl jediný, takovéto a podobné obrázky přicházely z mnoha měst na západě, jejichž vlády “politiků ze slonovinových věží” byly mnohdy bezradné, či se utápěly ve vnitřních sporech. Celou zátěž situace, která nastala tak nesli lidé na středních a nižších funkcích. Jako byli ti, kteří rozhodli o vyslání zachranného komanda. A z těchto lidí se začali profilovat lidé, u kterých bylo jasné, že mají na víc.
…
Gertrůda toho dne nahazovala mladému muži rameno vykloubené během boje u barikády číslo 7. Pod vykloubené rameno mu dala botu, do ruky chytla jeho paži a přes botu zapáčila. Křuplo to, muž zařval a hlavice kosti vklouzla zpět do jamky. Muž poté těžce oddychoval, rameno mu zafixovali a poslali ho domů. Následovalo nahození lokte dalšímu muži tahem obou rukou, dále ošetření tržných ran, když za ní přišla spojka, že zadrželi dva mladé kluky bojující za druhou stranu.
Gertrůda jim řekla: “Zamkněte je do sklepa a hlídejte je. Ať neutečou. Vyslechnu je později, až skončím tady v lazaretu.” A začala řešit čtyřicetiletého muže majícího na hlavě hlubokou tržnou ránu v délce přes deset centimetrů, zatímco dvě mladé holky stříhaly další prostěradlo na pruhy.
Do noci měla co dělat…
Leave a Reply