Osmý den blackoutu se nachyloval ke svému konci. Bylo pozdní odpoledne, když tu se to stalo. Rozsvítila se světla. Avšak jenom na okamžik, než zase zhasnula. Poté byla asi hodinu tma, než došlo k dalšímu probliknutí světel.
V průběhu noci bylo vidět, jak se částečně rozsvítila nemocnice. Což o to, ona omezeně svítila několik dnů, než její vedení donutil nedostatek nafty používat elektřinu pouze pro jednotky intenzivní péče, operační sály a jen to nejnutnější. Na pokojích se prakticky nesvítilo, lidé měli k dispozici pouze denní světlo a faktem bylo to, že na hlídání nemocnice, která brala jen zavažné případy byl vyčleněn zbytek policistů, kteří zůstali ve službě.
Nad ránem se rozsvítila další část městské infrastruktury, avšak dopoledne, když se vyjasnilo a rozfoukal se vítr došlo k dalšímu výpadku elektřiny. Ten byl způsoben obnovitelnými zdroji elektřiny, které nebyly blokovány proti připojení do sítě. Došlo k tomu tak, že poté, co se vybraná část sítě stabilizovala a její parametry vyhovovaly automatice střídačů, se tyto větrné a solární elektrárny automaticky připojily do rozvodné sítě, čímž vznikl přebytek elektrické energie. Došlo k nárůstu frekvence a napětí v síti, což spustilo automatické odstavení solárních a větrných elektráren. To způsobilo nedostatek elektrické energie a aby oživená část rozvodné sítě nezkolabovala bylo nutné její část odpojit.
Během druhěho pokusu už dispečeři odeslali větrným a solárním elektrárnám blokující příkazy. V provozu tak zůstaly pouze klasické elektrárny, které se podařilo nahodit. S čímž však byl problém, neboť z takové elektrárny Chvaletice zůstaly provozuschopné jen dva bloky a další elektrárny na severu byly odstaveny. Výkon elektráren tak byl omezený, přednostně byly připojeny objekty důležité infrastruktury.
A tady to bylo fakt zajímavé. Zodpovědné osoby chtěly zprovoznit pekárny a základní obchodní obslužnost. Avšak v pekárnách neměl kdo dělat. Lidi nebylo jak svolat do práce, neboť mobilní síť nefungovala a i kdyby fungovala byly jejich mobily po devíti dnech úplně vybité. A i kdyby se podařilo pečivo upéct, bylo třeba ho rozvést. Zase nebyli řidiči. A armáda? Ta neměla kapacity na rozvoz takového množství pečiva.
A to nebylo vše. Při pokusech nahodit napájení v celých čtvrtích byly problémy se zapojenými spotřebiči, které se po zapnutí elektřiny rozeběhly. Lednice, mrazáky, vodárny, tepelná čerpadla, nabíječe a mnoho dalšího chtělo vykonávat svoji činnost. Což znamenalo obrovský proudový náraz při zapnutí napájení, který způsoboval výpadky celých čtvrtí ihned po nahození elektřiny. To se muselo řešit zapínáním elektřiny po jednotlivých ulicích a jejich střídáním. A tady byl stejný problém jako s pekaři. Nebylo jak zavolat lidem, že mají jít do práce. Takže restart byl velmi pomalý.
Další na řadě byly vodárny. Obecní i městské. Tyto začaly obnovovat svoji činnost, aby jejich pracovníci zjistili, že je vodovodní síť děravá jako řešeto. V domech, které vyhořely, nebo byly opuštěny a vymrzly docházelo k únikúm vody. Což obnovu provozu značně zpomalilo, pracovníci vodovodů a kanalizací museli vodu do jednotlivých částí vodárenské soustavy pouštět až po kontrole a uzavření poškozených míst.
Postupně začal být obnovován provoz malo a velkoobchodní sítě. Tady to bylo zlé, spoustu zboží bylo nutné vyhodit. Hlavně to, co v mrazákách v prvních dnech blackoutu rozmrzlo a také to, co po ochlazení zmrzlo. Ztráty byly obrovské, mnoho obchodníků se položilo a další ani neměli jak a kde pokračovat, neboť jejich obchody byly vyrabovány, nebo dokonce vyhořely. Což mimo jiné komplikovalo distribuci potravin a dalšího zboží.
Zásah do ekonomiky to byl naprosto brutální, došlo k propadu HDP a nárůstu nezaměstnanosti. K tomu všemu došlo k nárůstu cen nedostatkového zboží, hlavně však materiálů nutných pro provádění oprav. Inflace vystřelila do podstatně vyšších hodnot, než dříve. Úroveň státního dluhu vzhledem k propadu HDP a nákladům, které s sebou blackout nesl skončila podstatně výše, než bylo plánováno. Což mělo za následek další zvýšení nákladů na obsluhu státního dluhu.
Další značný nárůst cen vznikl v pohřebnictví, které tak muselo být regulováno. Bylo mnoho zemřelých, hlavně starších lidí, kteří měli zdravotní problémy a nebylo jak jim zavolat záchranku. Dále se vyskytly úrazy, autonehody, náhlé příhody břišní i jiné. Infarkty, mrtvice, vážná chronická onemocnění. Otravy jídlem. Oběti trestných činů, sebevraždy. Nastydnutí, které přešlo v zápal plic. Bylo toho hodně, co poslalo lidi na onen svět. Včetně malých dětí. A další lidé měli vážné zdravotní potíže, jejichž léčba stála další peníze. A čas.
Blackout se stal ranou, ze které se země vzpamatovávala po léta. A to u nás byla situace ještě celkem v klidu (až na některé oblasti), což se nedalo říci o Německu, kam se vydala jedna česká rodina elektromobilem za svými příbuznými.
Leave a Reply