Mnozí lidé, kteří se snaží pozvednout společnost, případně změnit kurz vedoucí do propasti lokajství pro cizí moc zakládají fyzická komunitní centra pro své příznivce, známé a přátele. Zároveň si k tomu mnohdy zakládají vlastní webové stránky sloužící pro oslovení širšího publika. Někteří zde nabízí své služby, další umožňují i diskusi. Více, či méně otevřenou.
Zde je vhodné si uvědomit, že je vhodné mít nejen fyzické komunitní centrum z cihel a kamene, ale i to internetové. Kde budou lidé moci psát své názory, postřehy, komentáře i návody. Kde budou moci lidé, kteří mají vlastní webové stránky moci nechat odkazy na své články a to včetně krátké upoutávky, či popisu o čem ten který článek je. A to z toho důvodu, abychom o sobě na internetu vzájemně věděli a dokázali se spojit. Internet je totiž tím médiem, které dnes nahrazuje klasické komunikační prostředky, včetně takzvaného “drbání”.
Kdy zároveň ten, kdož bude mít takové internetové komunikační centrum na svých webových stránkách se postupem času stane centrem návštěv. Lidé k němu budou chodit jak pro jeho glosy, články, komentáře a názory, ale I pro to, co napsali ostatní. Internetové komunitní centrum se tak stane multižánrovým, což přitáhne další lidi, což rozšíří myšlenky a názory nejen zakladatele, ale i ostatních pisatelů mezi daleko větší počet lidí, než když bude psát každý sám za sebe.
Na internetovém komunitním centru může nastat situace, kdy se některým lidem nemusí líbit to, co píše někdo jiný. Kdy se nemusí jednat o to, že by se jednalo o odpůrce obrozenectví. Ale o to, že v obrozenectví může existovat větší množství názorových proudů a postupů. Kdy se někdo snaží přijít na to, proč se děje to, co se děje sledováním sociálních interakcí, jejich případnou aproximací do budoucna, další řeší materiálně technické zabezpečení, další léčitelství, ten zas zemědělství… a tak by se dalo dlouho pokračovat. Z čehož vzniká názorová různorodost, která se určitým lidem žijícím ve své názorové bublině nemusí líbit. Což je ve své podstatě normální a běžné.
Avšak pokud budeme uvažovat ve stylu “kdo nejde proti nám, jde buďto s námi, nebo si jde svojí cestou” nám to rozšíří obzory a přitáhne další lidi, kteří uvidí, že jsme otevření a schopní debatovat o různých věcech a názorech.
Kdy i v minulosti, během prvního obrození existovalo větší množství různých názorů, u kterých se vzájemnou komunikací jejich zastánců, odpůrců a zájemců vyprofilovaly ty nejvíce nosné a vztahově a mocensky efektivní.
Byla to tehdejší komunikace tehdejšími prostředky, která rozšířila obrozenectví mezi lid a která způsobila, že se mezi námy našly a vyprofilovaly osobnosti, které mezi mocnostmi dokázaly prosadit vznik československého státu poté, co staré mocnářství ukončilo svojí pouť.
Kdy bez této tehdejší komunikace tehdejšími komunikačními prostředky by tehdejší Československá republika dost možná ani nevznikla a byli bychom dost možná rozděleni mezi své sousedy. Z čehož vyplývá, že komunikace komunikačními prostředky té které doby je minimálně stejně tak důležitá, jako myšlenka sama. Neboť bez komunikace se myšlenka neprosadí. Nemá jak. S čímž je třeba počítat.
Obrozenectví zdar.
Leave a comment