Nová kronika Mlýna.

Kultura zlatých záchodů je dokonalým ztělesněním cynismu moderní moci některých lidí, kteří si ve chvíli, kdy stát pod heslem nejvyšší nouze, stavu ohrožení, či pod válečnou rétorikou ožebračuje své obyvatele, využívají tuto situaci k plnění svých kapes.

Tento jev, kultury zlatých záchodů má své fáze a svoji specifickou dynamiku, která jej doprovází.

• Válka jako příležitost. Zatímco běžní lidé válku, či válečnou rétoriku považují za existenční ohrožení, pro korupčníky a speciální sortu obchodníků se smrtí jde doslova o zlatý důl s příchutí krve. Dochází k vyhlašování nouzových zakázek bez výběrového řízení, neboť stát potřebuje velmi rychle nakoupit zbraně, potraviny, uniformy, … Prostě co je třeba, nebo “třeba”. Zároveň krizový stav funguje jako dokonalý štít proti veřejné kontrole, neboť každý, kdo bude chtít informace, či se bude šťourat do těchto zakázek bude označen za vlastizrádce, špióna, případně bude obviněn z napomáhání nepříteli. Doplňte si, co dalšího chcete.
• Tito lidé, kteří mají zároveň i informace zpravidla ví, kdy je nejlepší sbalit kufry, nasednout do soukromého tryskáče a zmizet do ciziny za nakradenými miliardami, které si tam vyvedli v předstihu. Doma po nich zůstane akorát zmar a zkáza. A malé ryby, případně lidé, kteří jim sloužili a oni je nechali být na místě jako obětní beránky doufajíce, že na nich národ vybije svoji zlobu a oni budou mít klid na dožití v luxusu placeném z nakradených peněz a hodnot.

Avšak může nastat situace, kdy by ani útěk jejich problém nevyřešil. Jednak proto, že vidí další kořist, případně mají strach z akce agentů své domovské země v zahraničí. Mají strach, že se po zbytek světa života budou ohlížet přes rameno, aby jednoho dne…

Proto tito lidé dělají vše pro to, aby se udrželi u moci i za cenu nouzového, či válečného stavu, který se snaží prodlužovat co nejdéle to jde, nejlépe nastálo. Proč to dělají a proč se snaží udržet u moci dokud to jde? Co je k tomu vede?

• Moc poskytuje nejlepší ochranu, kdy imunita je jejich cílem. Neboť dokud vládnou státu, policii a justici nemohou být stíháni. Navíc mají možnost měnit zákony, promlčecí lhůty a mohou zasahovat do vyšetřování tak, aby se zlaté záchody nestaly cílem vyšetřování. Ví totiž, že když skončí u moci imunita a krytí končí. V tu chvíli se stávají cílem opozice, která z nich udělá viníky situace, do které se stát/národ dostal a bude je chtít potrestat.
• Proto se snaží zůstat u moci, neboť krizový stav a válka umožňují zrušit volby,omezit svobodu shromážďování, zakázat stávky, opozici označit za agenty cizí moci. Lidé tak nemohou bez rizika drakonických trestů vyjít do ulic, pořádat protesty, které by vládu smetly, neboť existenční hrozba, kterou elity vytvořily se stává nejlepším způsobem jejich přežití.
• Výsledkem je stav, kdy doslova zloději řidí policajty, kdy kozel řídí zahradníka, neboť krize, kterou vládci svým vládnutím vytvořili se stává jedinou legitimitou jejich setrvání u moci. Vznikne tak institucionální patologická smyčka. Kdy režim proroste korupcí, ta způsobí problémy, načež režim vyhlásí stav nouze a přiživuje válečnou rétoriku, aby ospravedlnil nouzová opatření, pod jejichž clonou zástupci režimu kradou dál. Vzniká tak začarovaný kruh, kdy aby mocní nešli do vězení (nemuseli utéct do ciziny a tam se ohlížet přes rameno) dělají vše pro to, aby se udrželi u moci poskytující jim legitimitu a imunitu.

Kultura zlatých záchodů se tak mění v autokracii, nebo otevřenou diktaturu, kdy vladci nemohou od moci odejít ani kdyby oni sami chtěli. Odchod od moci by pro ně znamenal buďto okamžitý konec, nebo riziko likvidační akce v zahraničí. Proto raději uvrhnou celou zemi do chudoby, konfliktu jen proto, aby si udrželi kontrolu nad svým životem a majetkem.

Avšak nic netrvá věčně a jejich pád může být rychlejší než by jsi řekl “kultura zlatých záchodů”. Historie zná takové případy.

• Rumunsko. Nikolae a Elena Ceausescu (1989). Tento diktátor se svojí manželkou v době, kdy naprostá většina Rumunů žila v naprosté bídě, žil v naprostém luxusu. Jeho rezidence měly pozlacené kohoutky a on si nechal postavit opulentní Palác parlamentu, který byl ve své době největší administrativní budovou na světě. Tyto akce způsobily naprostou chudobu běžných rumunů, což nakonec koncem roku 1989 vedlo k masovému povstání. Armáda odmítla střílet do lidu, diktátor se svojí manželkou zkusili uprchnout vrtulníkem z Bukurešti. Avšak pilot jim za městem řekl, že s nimi dál neletí. Diktátor s manželkou zkusili uprchnout autem, které si stopnuli. Byli však dopadeni, v rychlém procesu odsouzení a na Štědrý den roku 1989 popraveni dávkou ze samopalu. Pro rumuny to byl asi nejlepší dárek pod stromeček, neboť kultura zlatého záchodu se tímto odebrala na věčnost.
• Ukrajina. Viktor Janukovič (2014) až doposud. Doslova klasický příklad ukrajinské oligarchické korupce, kdy byla po jeho pádu a útěku v jeho rezidenci nalezena zlatá záchodová mísa v pozlacené místnosti, což byl vrchol jeho opulentně vybavené rezidence. Byl to doslova klasický zástupce kultury zlatých záchodů. Z dnešní doby jsou známy případy vysokých představitelů zatčených za korupci. A i zlatý záchod se našel. Zřejmě se z toho začala stávat tradice…
• Filipíny. Ferdinand Marcos (1986). Opět kultura zlatých záchodů, kdy tento představitel filipínské moci žil se svojí chutí v nepředstavitelném luxusu, zatímco filipínci stále více živořili a stát se stále více zadlužoval. Lidové povstání způsobené chudobou způsobilo pad Marcosovy moci. Marcos poté uprchl do exilu na Havaj, kde nakonec po několika letech zemřel.
• Srí Lanka. Klan Radžapadós (2022). Pod vedením rodiny Radžapadós země kvůli tunelování státních zakázek a korupci natvrdo zkrachovala. Zemi došly devizy, nastalo masivní zdražení a nedostatek paliv, léků a energií. Davy demonstrantů vtrhly do prezidentského paláce, prezident prchl na Maledivy, následně do Singapuru, odkud podal demisi.

Tyto příklady ukazují, že pokud dojde situace do stavu, když už lidé nemají co ztratit, zatímco se elita topí v luxusu, nastává situace, kdy ozbrojené složky nedokáží režim kultury zlatých záchodů udržet u moci. Kdy se mnohdy ozbrojené složky přidají na stranu obyčejných lidí, což je jednání mající svůj důvod a účel.