Státy, které se dlouhodobě věnují prakticky použitelnému vzdělání, vědě, výzkumu, průmyslu, obchodu a budování infrastruktury vytváří obrovské hodnoty. Zároveň zvyšují životní úroveň svým obyvatelům. Což na některé státy působí jako příklad hodný následování, zatímco na jiné, predátorské režimy jako potenciální kořist.
V minulosti se stalo mnoho případů, kdy byl bohatý stát se vzdělaným obyvatelstvem napadem militantním sousedem. Pokud nebyl bohatým stát schopen adekvátní obrany byl mnohdy poražen, a nebo se zachránil jen za cenu nezměrných obětí.
V minulosti i současnosti se stalo mnoho takových případů.
- Čína versus Mongolsko (11-13. století). Číňané byli v té době velmi vzdělaným národem, který vymyslel knihtisk, kompas, mechanické hodiny, střelivo a papírové peníze. Čína v té době urbanizovala, měla propracovaný školský a zkouškový systém a obchodovala. Avšak císaři dynastie Song z obavy před převratem oslabili moc armády, vojáky zařadili do nejnižší kasty a místo aby se bránili útočným kmenům jim raději platili výpalné. To Mongolové byli z jiného těsta. Byli agresivní, militarizovaní, pod vedením Čingischána a později Kublajchána Čínskou říši po vleklých bojích roku 1279 vyvrátili.
- Athěny versus Sparta (Peloponézské války 5 století před naším letopočtem). Athény byly v té době centrem vzdělanosti, architektury, kultury, vědy a demokracie. Athény měly obrovské obchodní loďstvo, věnovali se obchodu, avšak vzhledem k civilnímu zaměření podcenili rozvoj armády. To Sparta byla z jiného těsta. Byla tvrdě militarizovaným státem, kde byli chlapci od věku 7 let vychováváni jako vojáci. Vše v jejich říši bylo podřízeno vojenství. Dopadlo to tak, že přestože byly Athény bohaté a vlivné je Sparta porazila. Athény poté musely strhnout své hradby a zrušit demokracii…
- Nizozemská republika versus Francie. Nizozemsko bylo v 17. století finančním, vědeckým a kulturním centrem Evropy. Holanďané vymysleli moderní bankovnictví a optiku. Měli rozvinutou obchodní flotilu, avšak velmi slabou pozemní armádu. Francie té doby postupovala jinak. Pod vedením krále Ludvíka XIV vybudovala nejlepší armádu té doby v Evropě. Dopadlo to tak, že v roce 1672 Francie s podporou Anglie Na Nizozemí zaútočila. Holanďané se ubránili za cenu extrémního sebeobětování, kdy po prokopání hrází zaplavili vodou velkou rozlohu úrodné půdy. Vytvořili tak pás zaplavené půdy, který Francouze zastavil. Holanďané se sice ubránili, ale znamenalo to konec jejich rozvoje…
- Renesanční Italské městské státy (konec 15. století). Florencie, Benátky, Milán, Janov byly kolébkou evropské renesance se zaměřením na vědu a rozvoj, což vedlo k rozvoji vědy, anatomie, bankovnictví, kultury a námořního obchodu. Tyto městské státy si místo vlastní národní armády najímali cizí žoldnéře. Ti si chtěli vydělat, ne padnout. Proto byli v bitvě neefektivní. Dopadlo to tak, že v roce 1494 do Itálie vpadl francouzský král Karel VIII se svojí ohromnou armádou. Italské městské státy padly jeden po druhém, začaly Italské války, které zemi na desetiletí proměnily na válečnou zónu.
- Invaze Iráku do Kuwajtu (1990). Toto je názorný a vzorový příklad, kdy vysoce militarizovaný, chudý a zadlužený stát napadl bohatého souseda. Irák, pod vedením Saddáma Husejna byl po osmileté válce ekonomicky na dně a velmi zadlužen. Měl však velmi zkušenou a boji zocelenou armádu, která byla čtvrtá nejsilnější na světě. Kuwait byl v té době jedním z nejbohatších států světa s ohromnou zásobou ropy, infrastrukturou a investicemi po celém světě. Avšak s velmi slabou armadou, vhodnou k ceremoniálním účelům. Irák tak ve svém sousedovi viděl snadnou kořist a způsob, jak smazat své dluhy z předchozí války. Válka dopadla tak, že nejprve kuwaitské síly padly za několik hodin, avšak zásah mezinárodního společenství Kuwait zachránil.
- Válka mezi Arménií a Azerbajdžánem. (2020). Azerbajdžán měl z prodeje ropy dost peněz na to, aby mohl investovat miliardy dolarů do nejmodernějších armadních technologií včetně dronů a dělostřelectva. Zatímco Armenie s Náhorním Karabachem usnula na vavřinech po vyhraně válce z 90. let 20. století. Jejich armáda byla zastaralá, s zastaralou doktrínou. Dopadlo to tak, že v roce 2020 Azerbajdžán technologickou válkou Armenii porazil a v roce 2023 obsadil Náhorní Karabach. Tato válka byla první válkou, kde byly masová nasazeny drony. Na záběrech bylo vidět, jak byla družstva společně se pohybujících vojáků držících se starého způsobu boje ničení útoky dronů.
…
Tyto případy mají společné to, že agresor bohatou zemi napadne ve chvíli, kdy je přesvědčen o tom, že bohatá sousední země má příliš zpohodlnělé obyvatelstvo neochotné snášet útrapy boje, které je navíc příliš citlivé. A také, pokud si je jistý, že napadené zemi nepřijde nikdo na pomoc.
Leave a comment