Místo překotného zbrojení na dluh a nasledného zoufalého pokusu smazat dluhy válkou existuje druhá cesta, jak smazat, či marginalizovat dluh. A to investicemi do vzdělání, infrastruktury, technologického a lékařského výzkumu, průmyslu a porodnosti vlastního obyvatelstva. Tyto investice postupem času vedou ke značnému zvýšení produktivity ekonomiky státu, následně k vytvoření hospodářského přebytku, kterým stát splatí svůj dluh. Případně svůj dluh devalvuje. A stát může z těchto přebytků mimo jiné financovat armádu rozumné velikosti zajišťující bezpečnost státu a ochranu jeho zájmů a jeho obyvatel.
Příklady úspěšného aplikování této strategie jsou:
USA po druhé světové válce. Vláďa USA prostřednictvím plánu GI Bill masivně podpořila investice do univerzitního vzdělání, což vedlo k vytvoření nejvzdělanější pracovní síly na světě. Dále stát vystavěl mezinárodní dálniční síť (interstate) zrychlující a zlevňující dopravu po USA. K tomu všemu USA masivně investovaly do výzkumu (DARPA, NASA, výzkum polovodičů), což stálo u vzniku a rozvoje mnoha oborů včetně informatiky. Tyto investice podporující následný rozvoj vedly ke snížení dluhu USA z 106% HDP na cca 30% HDP v 70. letech 20.stolletí. A mimo jiné vedly k technologickému rozvoji americké armády.
Jižní Korea (1960-1990). Jižní Korea, stát zničený v korejské válce kladl obrovský důraz na vzdělání (základní, střední i vysoké). Stát následně podpořil vědu a výzkum v průmyslu, přičemž tlačil techmologické podniky k orientaci na export vysoce rozvinuté elektroniky a lodí. Stát dále masivně investoval do infrastruktury. Tento postup vedl ke změně Jižní Koreje z rozvinuté země v technologickou velmoc s přebytkovým rozpočtem.
Finsko (1990-2000). Po rozpadu SSSR zažilo Finsko kvůli zániku tamního trhu hroznou krizi. Nezaměstnanost překročila 20%, státní dluh byl přes 60% a krachovaly banky. Finsko v této situaci zvýšilo výdaje na výzkum a vývoj na 4% HDP. Finsko stvořilo legendární finský vzdělávací systém zaměřený na inovace a kritické myšlení. Stát nadále podporoval technologickou infrastrukturu. Výsledkem byl rozvoj oboru telekomunikací a dalších špičkových oborů, díky čemuž se Finsko z krize dostalo vlastními silami.
Velká Británie po napoleonských válkách. Státní dluh byl v roce 1815 206% HDP. Velká Británie investovala do průmyslové revoluce, budovali kanály, železnice, paroplavbu a budovala moderní přístavy. Dále podporovala vědu, výzkum, hutnictví, výrobu parních strojù a mnoho dalšího. Velká Británie se tak stala dílnou světa, kdy do roku 1900 poklesl dluh na 30% HDP. I když je pravdou, že Velká Británie plody tohoto rozvoje použila na ovládnutí značné části světa, kdy i nadhodnota z ovládnutých území odčerpaná byla použita jak na splácení dluhu, tak i na další rozvoj říše, nad kterou tehdy slunce nezapadalo.
…
Klíčové ponaučení z uvedených přikladů je, že nejefektivnější cesta z dluhové pasti není škrtání budoucnosti (vzdělání, výzkum), ale změna struktury výdajů. Kdy právě podpora prakticky využitelné vzdělanosti, vědy, výzkumu, infrastruktury a inovací vede k následujícím jevům.
Prvním jevem je, že se dluh rozpustí v růstu. Pokud se dluh nezvyšuje a ekonomika a s ní i HDP porostou, se dluh vůči HDP proporcionálně zmenší. Až se stane marginálním, pokud ho stát do té doby nesplatí.
Druhým jevem je zvýšení přidané hodnoty. Zde je třeba si uvědomit, že přehnané investice do zbraní hodnoty spotřebovávají, zatímco investice do vzdělání, vědy, výzkumu a infrastruktury mají multiplikační efekt, kdy se každá koruna investovaná do vzdělání, vědy, výzkumu a infrastruktury vrátí do státního rozpočtu ve formě daní z nově vytvořených hodnot a vyšších mezd.
Nehledě na to, že vědci, výzkumníci a inovátoři mohou vymyslet zbraně, na které předlužený potencionální útočník nebude vojensky mít. Kdy i jejich export se může stát dalším výnosným odvětvím.
…
K investicím do vědy, výzkumu, vývoje, prakticky použitelného vzdělání a infrastruktury je třeba dodat, že každý obor je na výsluní jen určitou dobu. Tudíž je třeba neusnout na vavřínech, vzdělávat se a bádat dál. Protože tomu, kdo podlehl klamu své vyjimečnosti se může velmi dobře stát, že se časem stane technologickým a vědomostním skanzenem, neboť přestane věnovat pozornost dalšímu vývoji. Což byl případ mnoha států, které byly svého času na špici světového vývoje, aby poté, co se na výsluní dostaly jiné obory došlo k jejich úpadku. Jako třeba Velké Británie, která je nyní Malou Británií…
Leave a comment