Nová kronika Mlýna.

V tomto článku se budu věnovat akceleračním zónám pro rozvoj větrných a solárních elektráren spolu s jedním zajímavým souběhem, který lze využít pro zablokování stavby těchto oblud.

Za vznikem akceleračních zón stojí EU se svojí směrnicí RED III ukládající členským státům EU povinnost vymezit vhodné oblasti pro výstavbu větrných a solárních elektráren a mající za cíl též zkrátit povolovací procesy.

V Bruseli mimo jiné za tuto energetickou směrnici lobbovaly Lichnštejnské a Lucemburské fondy. Avšak jejich lobbing nebyl přímý, tyto fondy lobbovaly prostřednictvím profesionální lobbistické struktury, kdy mají tyto fondy své zástupce v některých profesních organizacích. Jedná se mimo jiné o oborové organizace Solar Power Europe a Wind Europe se sídlem v Bruseli, které zastupují mnoho firem z oboru vyrábějících a instalujících větrné a solární elektrárny. Dále tyto organizace zastupují developerské skupiny a finanční fondy, kdy právě tyto aliance dojednávaly konkrétní formulace a zneve směrnici RED III a v plánu REPowerEU.

Dále jsou zde institucionální investiční aliance, do kterých se sdružují fondy investující do OZE, jako je například IIGCC, kdy třeba tato skupina sdružuje kapitál v řádu desítek bilionů EUR. Tato skupina IIGCC viditelně tlačí na EU komisi a EU parlament ke zrychlení povolování projektů OZE. Dále zde dochází k privátnímu vyjednávání, kdy jsou v registru (transparentnosti) EU registrované i konkrétní finanční skupiny, správci aktiv, finanční skupiny spolu s právními a poradenskými firmami z Lucemburska účastníci se veřejných schůzek s úředníky Komise.

Tyto organizace v Bruseli lobbovaly za zavedení DOMĚNKY NADŘAZENÉHO VEŘEJNÉHO ZÁJMU. Fondy požadovaly, aby výstavba OZE byla právně nadřazena jiným místním zájmům. Což tyto fondy prosadily… Včetně přísných lhůt pro schválení, kdy směrnice dává narodním a obecním úřadům krátké projednávací a uřední lhůty. Fondy zároveň chtějí jistotu návratnosti investic a vysokého výdělku, proto oslabují práva samospráv.

Celkem se tak dá říci, že Lucemburské a Lichnštejnské fondy fungují jako právní a finanční schránka pro kapitál pocházející z celého světa. Tyto fondy jsou zřízeny pro správu majetku a na vydělávání zisku z něj, proto politicky v Bruseli vystupují skrytě ve formě širších koalic (jako je Wind Europe, nebo Solar Power EU), kdy tyto fondy své požadavky prosazují pod hlavičkou energetické transformace a ochrany klimatu. Tyto fondy se tak lobbingu v Bruseli věnují velmi intenzivně v rámci širších koalic s developery ,výrobci a obchodníky prostřednictvím asociací zvyšujících jejich politickou a vyjednávání sílu.

Jak poté tyto fondy, po zrealizování jejich plánu zrealizují vysoký zisk z větrných a solárních elektráren? Mají v podstatě tři možnosti odtahu peněz. 1.-> Výplata dividend: zde se zisk po zdanění vyplácí mateřskému fondu. 2.-> Převodní ceny a vnitrofiremní úvěry s vysokými úroky: klasická cesta snižující v ČR základ daně. 3.-> Sídlo společnosti v Lucembursku. Daň se poté platí v místě registrace firmy.

…

Avšak u některých akceleračních zón na podporu OZE je zajímavá ještě jedna skutečnost. Dochází zde k překryvu akceleračních zón s pozemky dotčenými Benešovými dekrety, kdy se jedná o pět hlavních oblastí.

1. Pozemky, o které se soudí Lichnštejnové (Polabí a Střední Morava). Kdy nadace knížete z Lichnštejna žaluje ČR o vydání cca 70000 ha půdy a lesů. Vymezené akcelerační zóny se s těmito pozemky prolínají v okolí Říčan a Kostelce nad Černými lesy a v oblasti Prostějovska a Olomoucka (Šternbernsko).
2. Pohraniční Sudety. Zde jde o Krušné hory. Liberecko, Frýdlantsko, Jeseník a Oderské Vrchy, Svitavsko a pomezí Čech a Moravy.

Tyto pozemky jsou uznány jako vhodné lokality pro akcelerační zóny z důvodu svých vlastností, které posléze budou zdrojem příjmů pro investory financující stavbu VE a FVE v těchto akceleračních zónách. Pokud budou chtít v akcelerační zóně, kde jsou pozemky dotčené žalobami Lichnštejnovů vůči ČR chtít investovat právě fondy s nimi spojené, budou toto činit prostřednictvím právně separovaných struktur z důvodu vyloučení střetu zájmů.

Avšak tyto probíhající soudní spory o vlastnictví pozemků mohou být prostředkem jak výstavbu na dotčených akceleračních zónách zablokovat. Kdy mohou jak obce, tak majitelé sousedních pozemků během procesu schvalování elektrárny podávat námitky proti stavebnímu povolení z důvodu právní nejistoty a rizika zmařené investice. Zároveň mohou napadnout souhlasy se zřízením věcného břemene, jako jsou cesty a přípojky přes sporné parcely.

Dále mohou na případné spory o vlastnictví upozornit banky poskytující financování projektů VE a FVE v dotčených akceleračních zónách na sporných pozemcích. Zde jde o to, že banky z důvodu snížení bankovního rizika provádí přísnou prověrku (due dilligence), kdy pokud banka zjistí, že pozemek je předmětem soudního sporu, je tento projekt vyhodnocen jako vysoce rizikový. Což může vést k zastavení projektu.

Další možnosti je žádost o předběžné soudní opatření, které též dokáže výstavbu zmrazit.