Nová kronika Mlýna.

Po zavedení emisích povolenek se otec vydal koupit palivové dřevo. Dalo se vždy sehnat za rozumnou cenu a topení dřevem tak bylo prakticky nejlevnějším způsobem vytápění domů. S čímž otec od rodiny počítal i nadále, obzvláště když nebyly na palivové dřevo uvaleny emisní povolenky.

Avšak otec od rodiny se poněkud přepočítal. Dřevo mohutné zdražilo, což rodina nesla s nelibostí. Nadávali na keťase a vydřiduchy, co mají lesy, které by jim nejraději vzali.

Světlo do problematiky vnesl až jejich strýc, který přijel na víkend. Řekl jim:

“To se tomu divíte? Když vidíte, jak emisní povolenky zdražily jiná paliva, se není co divit, že dřevo zdražilo též. Spousta lidí chtěla po zavedení emisních povolenek přejít na dřevo, kterého je však omezené množství. Za rok doroste jen určité množství dřeva, které můžete použít jako palivo. Tudíž, když poptávka prekročí kapacitu lesů majitelé zvednou cenu dřeva, dokud nedojde k vyrovnání nabídky a poptávky.”

“Jak tomu máme rozumět?”

“Tak, že emisní povolenky uvalené na jiné druhy paliv se takto nepřímo propsaly do ceny palivového dřeva.”

Rodina v tu chvíli začala zelené šílence, kteří před mnoha lety svými těly bránili pokácení stromů napadených kůrovcem vidět v úplně jiném světle.