Nová kronika Mlýna.

Jak jsem již napsal, jsem si pro rychlý výpočet tloušťky tepelné izolace domu vyvinul metodu poměrného čísla vycházející z poznatku, že teplo se konstrukcí šíří úměrně k tepelnému odporu té které vrstvy. Pro větší bezpečnost používám konstantní vnější teplotu -12°C, která by byla reálně dosažitelná jen několik dní v roce, což znamená velkou jistotu, že ke kondenzaci vody ve zdi nedojde. Avšak je třeba si uvědomit dvě důležité věci.

1. Teplota rosného bodu se mění v závislosti na teplotě a vlhkosti uvnitř domu. Čím je v domě chladněji a vlhčeji, tím víc se rosný bod ve zdi posouvá blíž k vnitřnímu líci zdi. A aby nedocházelo ke kondenzaci vody ve zdi musí být tepelná izolace adekvátně silnější.
2. Materiál tepelné izolace. Jelikož je kondenzace vodní páry ve zdi nežádoucí, volí se taková tloušťka tepelné izolace, aby byla zóna kondenzace vzdušné vlhkosti (rosný bod) v tepelné izolaci. Což znamená, že materiál tepelné izolace musí být difůzně uzavřený (nesmí propouštět vodní páry). Což je například polystyren, který vodní páru nepropouští, tudíž v něm nemá co kondenzovat. Avšak když použijeme difůzně otevřenou tepelnou izolaci, jakou je například minerální vlna, kokosové rohože, atd, může do těchto difůzně otevřených materiálů vstupovat vodní pára. Vodní pára, prostupující difůzně otevřeným materiálem tepelné izolace se při své cestě k vnějšímu líci zdi dostane do místa rosného bodu, což vede k masivní kondenzaci vlhkosti v tepelné izolaci. Proto je použití difůzně otevřeného materiálu bez patřičných opatření (parozábrana) rizikové z důvodu kondenzace vodní páry v materiálu tepelné izolace.

Rozdíl mezi mojí metodou poměrového čísla a normou je ten, že norma připouští určitou kondenzaci vody ve zdi za podmínky, že se tato kondenzovaná voda stačí ze zdi během teplého období vypařit. Proto normě vyhovují i menší tloušťky tepelné izolace, než jaké vyjdou při mém výpočtu. Norma totiž vychází z průměrných hodnot a neřeší tak, jak se vlhkost ze zdi odpaří pokud bude rok mokrý a studený.

Metoda poměrového čísla tento problém řeší tak, že počítá s nižší minimální teplotou venku, díky čemuž vychází větší tloušťka tepelné izolace. Návrh je tak bezpečnější, neboť pokud nedojde k překročení navrhovaných parametrů je kondenzace vzdušné vlhkosti ve zdi prakticky vyloučena. Nehledě na lepší tepelnou izolaci případných tepelných mostů.

Je na uvážení každého člověka jestli si řekne, že výpočet podle normy musí vždy vyjít, nebo jestli půjde cestou konzervativního návrhu poskytujícího větší rezervu proti případným nedokonalostem.