Nová kronika Mlýna.

Mnoho domů bylo zatepleno před nástupem energetické krize a zeleného úderu. Jejich majitelé a obyvatelé neměli problémy s provlháním zdí a tvorbou plísní. Avšak přišla energetická krize, lidé začali šetřit na topení, což vedlo ke snížení teploty v místnostech. A najednou zdí provlhly a objevila se na nich plíseň.

Lidé si mysleli, že za to může zateplení, avšak to byla pravda jen z části. Hlavním viníkem bylo snížení teploty v domě, ony pověstné “dva svetry” doprovázené omezením větrání. To aby drahocenné teplo neunikalo z domu ven.

Jak je to možné, že mi zplesnivěl barák? Když míň topím, mělo by být ve vzduchu méně vodní páry. Mysleli si. Avšak to nebyla pravda, objem vodní páry ve vzduchu zůstal stejný, pokud se ještě nezvýšil. Což znamenalo, že při snížení teploty v domě stoupla relativní vlhkost vzduchu. A jak snížení teploty v domě, tak i zvýšení relativní vlhkost vzduchu měly vliv na teplotu rosného bodu.

Pokud vezmeme původní hodnoty našeho výpočtu, byla v domě při 21°C relativní vlhkost vzduchu 55%. Avšak přišla energetická krize, což donutilo majitele snížit teplotu v domě na 18°C. S tím, že objem vodní páry ve vzduchu zůstal stejný. Což mělo vliv na relativní vlhkost vzduchu, která tak stoupla na 66,3%. Čemuž odpovídá rosný bod 11,6°C.

Takže máme zadání. Teplota v domě 18°C, relativní vlhkost 66,3%, rosný bod 11,6°C a teplota venku -12°C. Tepelný odpor zdi R je 1,4.

Nyní spočítáme poměrné číslo, udávající nám poměr tlouštěk zdí před a za zónou kondenzace vody ve zdi. Které nám určuje kolikrát musí mít tepelná izolace zdi větší odpor než vlastní zeď, aby se zóna kondenzace vody dostala na rozhraní zeď/tepelná izolace. Z tepelného odporu izolace spočítáme poté její tloušťku, kterou o jeden až dva stupně zesílíme, to aby se rosný bod dostal do tepelné izolace.

Výpočet poměrného čísla:

18°C – 11,6°C = 6,4°C

-12°C – 11,6°C = 23,6°C

23,6°C ÷ 6,4°C = 3,69

Poměrné číslo je 3,69.

Nyní vynasobím poměrné číslo hodnotou tepelného odporu vlastní zdi a vyjde mi tloušťka tepelné izolace, ve které bude kondenzovat vodní pára.

3,69 × R 1,4 = R 5,166

Nyní spočítáme tloušťku tepelné izolace. Polystyren má hodnotu lambda 0,040, což znamená, že pro dosažení hodnoty tepelného odporu R je tloušťka polystyrenu 40mm. Tuto tloušťku polystyrenu pro hodnotu tepelného odporu R = 1 vynasobíme vypočteným tepelným odporem izolace.

5,166 × 40 = 206,7mm. Při této tloušťce tepelné izolace bude vlhkost kondenzovat na rozhraní zeď/ tepelná izolace. Aby k tomuto jevu nedošlo, zvýšíme tloušťku tepelné izolace na 220 – 240mm. Podle rovinnosti zdi a potřeby případného zabrušování polystyrenu.

Toto znamená, že při snížení teploty v místnosti na 18°C vzroste tloušťka tepelné izolace na 220 – 240mm, aby se vyloučilo riziko kondenzace vodní páry ve zdi.

Jak je na tomto případě vidět, ani značná tloušťka polystyrenu 200mm, kterou na svém domě mám, by při aplikaci “dvou svetrů” nezabránila v případě dalších silnějších mrazů provlhání zdí. K čemuž naštěstí nedošlo, svůj dům mám vybaven jak kotlem na plyn, tak i na tuhá paliva.

Stejný výpočet jsem provedl i pro klasickou zeď z plných cihel tl 450mm. Vyšlo mi, že minimální tloušťka polystyrenu zde bude 8 centimetrů, aby nedošlo k provlhání zdí.

…

Jak je možné, že čím méně topíme, tím silně musí být tepelná izolace zdí aby nedošlo k jejich provlhání? Odpověď je jednoduchá: Čim méně topíme, do tím menší hloubky se zeď prohřeje, lidově řečeno: tím blíž k vnitřní straně zdi bude ve zdi voda kondenzovat. A aby se zeď prohřála v celé své tloušťce nad teplotu kondenzace vodní páry, musí být tepelná izolace o to silnější.

Závěr je tedy takový, že čím méně chceme topit, tím lépe musíme dům izolovat. Jinak z něj budeme mít plesnivou “ZOO”.

Tepelná izolace dostatečné tloušťky je nutná hlavně u budov s dřevěnými stropy, kde velmi často vede kondenzace vody ve zdi k uhnívání zhlaví trámů. Tomuto jevu, uhnívání zhlaví trámů se lidé dříve bránili tím, že ve vytápěných prostorech bylo okolo zhlaví trámů volné místo. To aby trám mohl větrat a neuhníval. S tím, že spodky trámů v kapsách vynechaných ve zdech ležely na impregnovaném prkénku, to aby trám ve zdi nehnil odspodu. V nevytápěných prostorech byly trámy mnohdy zazděné do zdí, tam se kondenzace vody ve zdi neřešila. Což může být problém při rekonstrukci, kdy se prostor začne vytápět. Kdy je třeba zeď opatřit dostatečnou tloušťkou tepelně izolace, aby se rosný bod dostal do tepelné izolace.

Kondenzace vody ve zdi bývá u domů s dřevěnými stropy, kde se nepočítalo s kondenzací vodní páry ve zdi i příčinou prasklin ve zdi. Napevno zazděné trámy ve zdi do sebe zkondenzovanou vodu nasávají, což nejprve vede ke zvětšení objemu dřeva, které tak tlačí do zdi. A postupem času zhlaví trámů uhnijí, což vede k šikmému tlaku na zeď a jejímu případnému popraskání.

Takže mizerná tepelná izolace, obzvláště posílená “dvěma svetry” může vést nejen k plesnivé “ZOO” v domě, ale i ke statickým problémům.