V Zakázané čtvrti s velkou slávou postavili z dotací továrnu na drony uprostřed nově budovaného technologického parku. Součástí této továrny se stalo i vývojové centrum.
Tato továrna začala po své stavbě fungovat a docházeli do ní pracovat lidé z blízkého i širokého okolí. Včetně takzvaných “kapacit”.
Avšak starosta obce nelenil, a jelikož mu zůstávala volná většina průmyslového parku do ní zval další firmy. Hlavně čínské, neboť věděl, že čínské firmy podporují vědeckotechnologický rozvoj, což je jeden z důvodů, proč nabízejí vysoké platy a další výhody.
Další důvody se ukázaly vzápětí. Jelikož byla tovarna na výrobu dronů umístěna uprostřed technického parku, byly čínské firmy umístěny okolo ní. Kamery a ostatní sledovací zařízení umístěné na čínských firmách tak udržovaly nepřetržitý dohled 24/7/365-366 nad tím, kdo v dronové firmě pracuje. Což umožnilo čínským náborářům přesně cílit nabídky práce v čínských firmách na pracovníky a “kapacity” z dronové firmy. Lidé z dronové firmy tak posléze přešli pracovat k Čiňanům, kteří jim nabídli vyšší platy a další výhody, než jaké mohla nabídnout dronová firma placená z dotací počítaných podle bruselských tabulek.
Ve finále to dopadalo tak, že člověk nastoupil do dronové firmy, tam získal nějakou praxi a zkušenosti, načež byl osloven Číňany, kteří mu nabídli podstatně vyšší plat a výhody, než dronová firma, které se časem začalo říkat “bruselské výcvikové centrum”.
Lidé, kteří odmítli odejít pracovat k Čiňanům začali mít po čase problémy s nevysvětlitelnými poruchami domácích spotřebičů a automobilů.
Jak dopadla dronová firma? Vysoká fluktuace vedla k vysoké zmetkovosti výroby, mezi manažery, kteří tam zbyli se začaly šířit psychopatické a zmrdovské způsoby vedení podřízených, neboť Číňané věděli na základě informací od přecházejících lidí a ze sociálních sítí, jak se ten který manažer chová k podřízeným, nakolik je schopný a co dokáže prosadit.
Lidé tak firmě na výrobu dronů, která začala mít nouzi o pracovníky, mezi sebou začali říkat “Farma”, podle známého románu George Orwela. Kdy právě tato nouze o pracovníky vedla vedení firmy na výrobu dronů k tomu, že začala zaměstnávat levnou dovozovou pracovní sílu. Toto vysokou zmetkovitost nevyřešilo, za to však ve firmě na výrobu dronů propukl silný požár mající své ohnisko ve skladu lithiových baterií. Osazených mimo jiné čínskou elektronikou. Uprostřed technologického parku tak zbylo spáleniště a městu několik ubytoven plných “zajímavých a levně pracujících” lidí.
…
Tato povídka mne napadla po přečtení těchto článků, jejichž odkazy dávám níže a nedivil bych se, kdyby se stala skutečností.
MAP 2691 Proč Michal Koudelka, Petr Pavel i Miloš Vystrčil brzy společně zešílí? A co s tím má společného dodavatel válečných dronů pro Ukrajinu Helsing z Mnichova? Analýza
Nová kronika Mlýna. 
Leave a comment