Již v devadesátých letech dvacátého století mí rodiče zateplili svůj domek, který měl a doposud má funkční hydroizolaci. Nad základem je hydroizolace, nad kterou je cca 3/4 metru vysoký kamenný sokl ukončený cihlovou obrubou, nad kterou pokračuje zeď. Rodiče tehdy zateplili zeď nad obrubou kamenného soklu a vyměnili stará shnilá dřevěná okna za nová plastová.
V domě přestalo táhnout a bylo v něm v zimě tepleji. Avšak po nějaké době jsme si všimli, že se v zimním období hlavně na severní straně domu dělají mokré fleky. U podlahy se v některých místech objevila i plíseň. Na jaře, až se venku oteplilo mokré fleky zmizely, zeď se vysušila a až do další zimy byl klid. Aby se po ochlazení venku mokré fleky na spodní části zdi udělaly znovu.
Nejprve jsme měli podezření, že “odešla” hydroizolace zdi. Avšak vzápětí jsme si uvědomili, že to by zeď byla mokrá pořád. A ne jen v zimě. Takže jaká je příčina vlhnutí zdi v zimě? Promrzání kamenného soklu domu s následným poklesem teploty vnitřního líce zdi pod rosný bod. Na studené zdi poté zkondenzuje voda ze vzduchu a výsledkem je mokrá zeď. Tato vlhkost se ve zdi drží v období, kdy je venku zima, aby se po oteplení a prohřátí zdi odpařila. Což je rozdíl proti zdem bez hydroizolace, které jsou mokré po celý rok, případně v zimě, pokud se topí v kamnech, mokré fleky ustoupí, neboť kamna komínovým efektem a spotřebou vzduchu vysávají z místnosti vlhký vzduch nahrazovaný podstatně suším venkovním vzduchem.
Posléze jsem se odstěhoval a na vsi, kde jsem bydlel někteří lidé zateplovali své domy. Aby po nějaké době jeden z nich svůj dům nechal podřezat a druhý řešil odvětrání, aby posléze podřezával též (*). Jak jsem se poté v hospodě dozvěděl, oběma se po zateplení zvedly mokré mapy na zdech do větší výšky než předtím. Nebylo se tomu co divit, oba domy byly bez hydroizolace a vlhkosti, která do té doby mohla ze zdí unikat oběma stranami, zbyla pouze strana vnitřní. Tudíž došlo ke stejnému jevu jako u mokrých zdí obložených kabřincem, kde se po obložení zdi vlhkost zvedla výše.
Tyto případy dávají tušit, že před zateplením domu je třeba mít v pořádku nejen hydroizolaci, ale pokud nechceme riskovat kondenzaci vlhkosti na spodní části zdi, si zateplit i sokl s horní částí základu.
Pokud nelze z nějakého důvodu opravit, či udělat hydroizolaci je nutné použít provětrávaný zateplovací systém, který umožní zdi dýchat. Avšak je zde riziko, že se v průvzdušném zateplovacím materiálu může za rosným bodem srážet vodní pára vyšlá ze zdi, která může promáčet zateplovací materiál a napomoci tak vzniku plísní. Nehledíc na zhoršení tepelněizolačních vlastností materiálu, což může vést až k posunutí rosného bodu do zdi. Se všemi následky, které to má.
Na toto vše je třeba si dát pozor.
(*) Tento člověk znal příčinu toho, proč v zimě kamna vysuší vlhkou místnost (jde jak o sálavé teplo, tak i o nahrazení vlhkého vzduchu v místnosti suchým, což zrychluje odpařování vody z povrchu zdi). Rozhodl se tento jev napodobit tak, že do dřevěných stropů místností svého přízemního domku udělal otvory. Na ty nasadil hliníkové hadice, které spojil do jedné silné hadice a na tu nasadil mezaxiál (ventilátor), jehož výfuk zaústil do starého komína. Toto odvětrání provozoval dvě zimy s tím výsledkem, že na výšku mokrých map na zdech to mělo vliv minimální. Zatímco na komín maximální, neboť v něm kondenzovala vlhkost z odsátého vzduchu. Zkondenzovaná voda rozmočila vnitřek komína s dehtem, což mělo za následek totální promočení a prodehtování celého komína a vznik hnědých map.
Leave a comment