Nová kronika Mlýna.

Pozdní léto roku 2034.

Mezi některými účastníky posezení u Palírníka vypukl menší rozruch. Přijeli za nimi, respektive za nimi spíše uprchli jejich britští příbuzní. Muž se svojí ženou a dvěma dcerami ve věku 10 a 16 let. Od kterých se dozvěděli, co se za mořem děje a že volby, které se u nich konaly zhruba před měsícem byly úplně poslední v historii kdysi velké, nyní však již Malé Británie.

O co šlo a jak k tomu došlo se lidé dozvěděli vzápětí. Migranti, ať legální, či nelegální dostali volební právo. A ve volbách ho všichni náležitě využili, když volili osoby doporučené jim imány. Čímž se potvrdila přísně hyearchická a kmenová struktura jejich společnosti, kdy je jedinec součástí celku a je vystaven tuhému ovládání a povinnostem.

Po volbách, když migrantská strana s přehledem vyhrála volby se dala do koalice se zelenými a progresivci (ti prosadili volební právo od 16 let a “výuku” ve školách), načež proběhlo druhé hlasování. O zrušení voleb jako takových, neboť podle migrantské strany je prorok jen jeden a co se týkalo zelených a progresivních, tak ti je podpořili s vidinou doživotně získaných teplých míst, která jim byla za jejich podporu slíbena.

Takže proběhly druhé volby, kde doporučení imánů bylo pro trvalé zrušení dalších voleb. Což se také stalo, neboť zastánci zrušení voleb byli ve velké převaze. S čímž byl zároveň zrušen i volený parlament, neboť otázka zrušení parlamentu byla do voleb doplněna na poslední chvíli.

Lidé se tam začali dohadovat, kdo jim povládne, což zjistili velmi rychle. Celé zemi začaly vládnout náboženské rady a náboženská policie hlídající dodržování práva Šaria, které bylo vzápětí zavedeno. A to včetně oblečení, hlavně u žen. Ženy, které nedodržely povinné oblečení byly mnohdy zbity holemi, případně odvlečeny před náboženský soud, který je odsoudil k trestům odnětí svobody (to když se některé hájily “právy”).

Na což manžel z uprchlé rodiny suše pronesl “před těmi věznicemi stojí mladí chlapi, co připlavali fronty”. Více neřekl, všem to došlo.

A jak dopadli zelení a progresivní? Pokud chtěli zůstat na svých místech, museli přestoupit na islám. Kdo nepřestoupil byl bez milosti vyhozen, ženy ve svých funkcích musely skončit rovnou.

O královské rodině nebylo slyšet docela dlouhou dobu, načež se do Mlýna dostal obrázek královského kočáru, uvnitř kterého seděl starý shrbený muž se zcela zahalenou ženou po boku. Ale nikdo nedovedl posoudit, jestli je onen obraz pravdivý, či je to jen fikce.