Před lety jsem si na půdě nad přístavkem uskladnil řezivo. Ve dvou hrázech, proložené, stažené. Tak, aby mi zůstalo použitelné po mnoho let. Avšak, když jsem za několik let potřeboval část z uskladněného řeziva na stavbu přístřešku jsem zjistil, že řezivo je vhodné tak akorát na spálení. Došlo totiž k jeho napadení dřevokazným hmyzem.
Inu, co se dalo dělat… . Velká část řeziva tak přišla vniveč, plány na stavbu přístřešku též a po nějaké době, když mi zbyly nějaké trámky jsem začal řešit, jak je preventivně ochránit před sežráním “brouky”. Po poradě v hospodě mi místní tesař doporučil přípravky značky DERON, které podle něj měly jednu velkou výhodu. Daly se ředit technickým lihem. Což mne začalo zajímat, jaký to má vliv. Tesař mi řekl, že běžné, vodou ředitelné přípravky na ochranu dřeva při běžném postřiku ulpívají prakticky jen na povrchu dřeva. Do hloubky nejde skoro nic, což může časem a vysycháním vést k napadení chemicky ošetřeného dřeva dřevokaznými škůdci prostřednictvím povrchových výsušných trhlin. DERON, ředitelný lihem proniká do hloubky ošetřeného dřeva, čímž ho podstatně lépe chrání. DERON jsem si tedy koupil, technický líh též a dřevo jsem s ním venku naimpregnoval. Smrdělo to u mne na dvorku jako v lihovaru (ošetření s lihem se musí dělat ve venkovních prostorech), načež ošetřené dřevo skončilo ve stodole.
Avšak nastal rok 2024, kdy EU zavedla nová pravidla certifikace látek na ochranu dřeva. Tato pravidla vyžadují přezkoumání všech účinných látek a jednotlivých receptur (!) přípravků na ochranu dřeva zvlášť. Což je proces vyžadující doslova stohy nových studií a testů nutných pro každý přípravek zvlášť. Nová certifikace, nutná pro každý přípravek stojí milióny až desítky milionů korun. Výsledek je takový, že tyto fixní náklady v milionech až desítkách milionů korun pro každý přípravek zvlášť jsou stejným fixním nákladem pro nadnárodní korporaci s miliardovými obraty, tak jako pro regionální rodinnou firmu, kdy zatímco gigant tyto náklady rozprostře do milionů litrů prodaných přípravků prodaných po celé EU, rodinná firma tuto možnost nemá. A to proto, protože by svojí malorozsahovou výrobu zdražila nad únosnou mez. Její výrobky se stanou tak drahými, že ji gigant převálcuje cenou…
Zároveň zde funguje byrokracie bariéra, neboť vypracování dokumentace podle nařízení BPR vyžaduje zaplacení celých týmů chemiků, právníků a toxikologů, na což malá firma prostě nemá peníze.
Výsledkem je oligopolizace trhu v EU, neboť po zavedení této regulace zaniklo mnoho menších a tradičních českých a evropských výrobců přípravků na ochranu dřeva. Případně byli skoupení za zbytkovou cenu oligopoly, které si mohly dovolit náročnou a superdrahou registraci pro každý přípravek zvlášť.
Třetí možností pro regionální výrobce přípravků na ochranu dřeva byla degradace z malého výrobce na pouhého přeprodejce výrobků oligopolů. Což je i případ naší české firmy, která tak byla donucena prodávat výrobky německého výrobce.
Takto se EU, ohánějící se “volným” trnem podařilo zlikvidovat podstatnou část regionálních výrobců přípravků na ochranu dřeva. Přitom by úplně stačilo udělat hromadné schválení pro každou povolenou a používanou látku na ochranu dřeva s tím, že výrobce, který se vejde do povolené koncentrace látek a jejich kombinace dodá pouze chemický rozbor konkrétního přípravku na ochranu dřeva. Tento chemický rozbor zaručí, že výrobce vyrábí přípravky na ochranu dřeva z bezpečných a povolených látek, zatímco cena těchto chemických rozborů bude o několik řádů nižší, než cena toho, co vymyslela a schválila EU.
Leave a comment