Nová kronika Mlýna.

Jak jsem zjistil, pro elektroinstalace, která má fungovat i za horších časů je důležité jak její provedení, odolnost proti poškození, schopnost rozšíření bez velkých zasahů a v neposlední řadě i možnost pozdější instalace solární, či jiné elektrárny, nebo záložního zdroje.

Provedení elektroinstalace se týká jak rozčlenění na jednotlivé okruhy, jejich jištění a dostatečného průřezu vodičů. Tyto informace musí dodat patřičný odborník (elektroprojektant), který mimo jiné musí zohlednit délku vedení (platí zde zásada, že jistič jistí vedení, ne spotřebič. A zároveň se vzrůstající délkou vedení se zvyšuje jeho odpor, což má vliv na velikost zkratového proudu při případném zkratu a ten zase na činnost jištění okruhu).

Jištění okruhů na určitém patře je vhodné mít na stejném patře. Jednak se tím ušetří poměrně dost kabeláže, ale také i dost kroků, pokud nějaký jistič vypadne.

Pro případné rozšíření je vhodné vést kabely v ochranných trubkách (husích krkách) dostatečného průměru, kterými je možné v případě potřeby protáhnout další kabel (pro tyto účely je vhodné si do husího krku s kabelem vtáhnout i provázek pro pozdější protažení dalšího kabelu). Protahování kabelů husími krky poskytuje i jistou ochranu kabelů v případě navrtání husího krku, kdy kabely v něm umístěné mohou před vrtákem uhnout do strany. Kdežto kabely natvrdo zazděné ve zdi tuto možnost nemají, tam je vrták vždy provrtá.

Dále, pokud je na objekt možné umístit FVE je možné mezi (budoucí) strojovnou FVE a půdou dopředu natáhnout potřebný počet vodičů. Zde je potřeba se dopředu rozhodnout, jaké napětí budou mít stringy (větve) fotovoltaických panelů a jejich předpokládaný výkon. Podle čehož vyjde typ kabelů a jejich průřez. Vždy je zde lepší alespoň jednu dvojici vodičů přidat navíc do rezervy. U vodičů spojujících fotovoltaické panely se “strojovnou” FVE je vhodné dát vodiče plusového pólu do jednoho husího krku a mínus pólu do druhého. Takto se to dělá kvůli vyloučení rizika mezipólového zkratu s tím, že zemnící vodič (měděná lycna dostatečného průřezu, či AlMgSi hromosvodový vodič – ten se husim krkem provléká venku na rovině) se táhnou třetím husím krkem k územnění domu. Na toto uzemnění se pod střechou v kombi boxu připojují svodiče bleskových proudů (bleskojistky) jednotlivých stringů fotovoltaických panelů s tím, že druhé svodiče bleskových proudů (přepěťové ochrany) se dávají na vodiče od solárních panelů na vstupu do “strojovny” FVE. Toto uspořádání je životně nutné, pokud jsou fotovoltaické panely umístěny na plechové střeše a mají tak její potenciál. Plech střechy totiž funguje jako náhodný jímač blesku a i při blízkém zásahu blesku (jinam) může dojít k indukci jak do plechu střechy, tak i do vodičů propojujících fotovoltaické panely se “strojovnou” FVE s tím, že veškerá ochranná opatření proti bleskovým proudům a indukci musí navrhnout odborník.

U baterií do případné FVE je vhodné si uvědomit, že systémové napětí 48V (u lifepo4 16 článků je napětí reálně rozmezí 50-55V) je možné nouzové osvětlení napájet přímo z baterie. A to ať dvojici sériově zapojených žárovek na 24V, nebo LED osvětlení, které se v případě nižšího napětí často dělá jako univerzální v rozsahu 12-72VDC (DC je zkratka pro stejnosměrné napětí poskytované bateriemi). U systému, kdy musí být budova vybavena nouzovým osvětlením má FVE se systémovým napětím baterie 48V tu výhodu, že toto napětí je bezpečné a navíc takovýto systém funguje jako domovní UPS se solárním dobijením. Jen je třeba případné vypnutí měniče nastavit tak, aby v bateriích zůstalo dost energie pro nouzové osvětlení.

PS: známý na vsi, kde jsem dříve bydlel a kde docházelo k výpadkům elektřiny to měl udělané tak, že v kotelně měl dvě velké 12V baterie zapojené do série. Tyto baterie přes měnič napájely čerpadlo topení a lednici. K tomu napřímo několik 24V světel po domě sloužících jako nouzové osvětlení. Na střeše měl 2 fotovoltaické panely (později 4), které mu přes regulátor nabíjely baterie na plné napětí. A v zimě, pokud by “nenasvítilo” baterie dobila nabíječka nastavená na o něco nižší napětí než solární regulátor. Tato domovní UPSka mu vydržela oběhové čerpadlo s lednicí zásobovat skoro dva dny (noc-den-noc) s tím, že po převážnou část roku ji stačily “uživit” fotovoltaické panely, což mělo vliv na účet za elektřinu. Měnič mu podle nastavení umožnil jak trvalý provoz z této “solární” UPSky (letní provoz), tak i to, že se zapnula jen při výpadku elektřiny ze sítě (zimní provoz).

Byl mi inspirací, když jsem řešil vlastní FVE.