Nová kronika Mlýna.

Přede dvěma lety se na vsi kde bydlí rodiče rozjela velká akce. Výstavba kanalizace. Do té doby rodiče používali klasický tříkomorový septik, do kterého byly zaústěny odpady z domu. Rodiče jednou za rok zavolali fekál, ten vyprázdnil první komoru septiku s “hustým” kalem a na rok bylo zase vystaráno.

Tak to bylo, ale už nemělo být. Byla vybudována kanalizace, kdy si každý musel za přípojku zaplatit 10 000Kč. Avšak to nebylo vše, od šachtičky k domu už si každý dělal vše za své, pod bedlivým dozorem úředníků. A to včetně lidí, kteří si nové domy postavili teprve nedávno a měli vlastní čističky odpadních vod. Těm řekli, že se buďto připojí, nebo po nich budou chtít dvakrát ročně rozbor vyčištěné vody z čističky. A navíc, povolení k vypouštění vyčištěné vody má jen omezenou platnost, která nebude prodloužena. A to ani smykem, jak řekl jeden z úředníků a podotkl: “a zjistěte si, jaké jsou pokuty za vypouštění vody bez povolení, které navíc můžeme dávat opakovaně.”

Takže se nakonec všichni připojili.

A to nebylo vše. Napadlo mne starý seprik použít na dešťovou vodu. Tak jsem se na to jednoho “panáčka”, co dělal kontroly zeptal.

“Napadlo mne využít starý septik pro dešťovou vodu na zalévání.”

“To nejde.”

“Proč?”

“V projektu je, že starý septik musí být zasypán.”

“Tak se projekt předělá.”

“To nejde.”

“Proč?”

“Vzali jsme dotaci na takto zpracovaný projekt. Tudíž už ho nelze změnit. Takže ten septik zasypete, což si přijdeme zkontrolovat.”

Komise přišla a zkontrolovala kanalizační přípojku před zasypáním a septik po zasypání, kdy byl septik zasypán po úroveň trubky jím procházející. Schváleno, odklepnuto, mohl jsem oficiálně navštívit “kabinet pana císaře.”

Nevím, jestli by změně užití septiku na zachytnou nádrž na dešťovou vodu vadila kanalizační trubka jím procházející propojující vtok a výtok (jinak to udělat nešlo), nebo jestli dotace “uzamkla” projekt (asi by se to muselo řešit předtím).