Nová kronika Mlýna.

Pokud je přivezeno řezivo, které je potřeba uskladnit na vyschnutí, případně na pozdější použití toto řezivo spousta lidí prostě a jednoduše srovná do hrázu, kde jednotlivé vrstvy řeziva proloží proklady. Což dřevu umožní vysychat a dýchat. Avšak mnohdy se stane, že se ve vrchních vrstvách řezivo zkroutí do vrtule, případně prohne do luku. A některé obzvláště vypečené kusy řeziva jsou jako luk zkroucený do vrtule.

Zkroucení a prohnutí řeziva během uskladnění snižuje jeho použitelnost a zvyšuje to ztráty. Proto se lidé snažili tento problém řešit. Jedním ze způsobů je zatížení proloženého a srovnaného hrázu řeziva zátěží, což vychází z poznatku, kdy v případě, že je na sobě několik balíků řeziva kroucením a prohýbáním trpí jen kusy z horního balíku řeziva. Z čehož je zřejmé, že váha brání řezivu v deformaci.

Avšak ne vždy je možné řezivo zatížit, což je řešitelné umělým předpětím. To se řeší tak, že se pod hrázek řeziva dají trámky, na ně se dá proložené řezivo a nahoru, nad hrázek řeziva se dají další krátké trámky, načež se trámky propojí smyčkami drátu, jenž je následně zkroucením utažen. Takto se hrázek řeziva stlačí bez přidané zátěže, což brání řezivu v deformaci.

Platí zásada, že hrázek řeziva se stahuje nejméně na třech místech ve vzdálenosti maximálně dvou metrů a nejdále 50 centimetrů od kraje řeziva. Takto je to uděláno kvůli tomu, že krajní stažení brání dřevu v kroucení a prostřední v prohnutí. Pokud je řezivo delší než cca 4,5 až 5 metrů je vhodné použít další stažení. Pokud potřebujete stáhnout silné trámy je vhodné nad ně dát fošny a prkna, čímž se vytvoří přídavný tlak na tyto masivní kusy dřeva, které se kroutí větší silou než prkna. A též je třeba zátěži uzpůsobit průměr drátů, případně jich dát víc. Počítejte s tím, že dřevo se bude sesychat, čímž se stažení uvolní. Proto je třeba stažení pravidelně kontrolovat a případně dotáhnout.

Při nedostatku vhodných trámků je možné z prken udělat krabicové nosníky. To se čtyři prkna stlučou do podoby “dutého trámu”, který je vhodné vyztužit vložkami z prkének bránící krabicovému nosníku v kosočtvercovatění a následnému zhroucení. Takto je možné si řezivo uskladnit bez rizika velkého kroucení a prohýbání.

Nyní ke gravitačnímu vodojemu. Gravitační vodojem bývá často umístěn na půdě, kde může vzhledem k letním teplotám docházet ke kažení vody. Proto může být vhodné pod nátok, těsně pod minimální hladinu umístit nerezový koš, do kterého jsou umístěny stříbrné předměty (mince, plíšky,…). Tento nerezový koš je třeba mít udělaný tak, aby vtékající voda nemohla stříbrné předměty vyplavit z koše ven. Takto se bude do vody uvolňovat nepatrné množství stříbra s abtimikrobiálními účinky.

Pod vodojem na půdě je vhodné umístit záchytný plech se zvýšenými okraji a odtokem. Z důvodu kondenzace vzdušné vlhkosti po napuštění vodojemu studenou vodou v letním období. Obzvláště je-li dusno. To aby tato kondenzovaná voda nemohla promočit strop.