Nová kronika Mlýna.

Pan Balzagette přistoupil k pultíku, uklonil se a zahájil přednášku s názvem extrakční a rentiérský kapitalismus.

“Dobrý den, vážení pánové a vážené dámy, dnes si probereme co to je extrakční a rentiérský kapitalismus a jaké má toto společenské uspořádání vliv na společnost.

Jako extrakční kapitalismus je označováno společenské uspořádání, které na nejvyšší metu staví extrakci zisku a vlivu ve prospěch určitých osob. Tato extrakce má formu takzvané kapitalizace zisku a socializace ztrát, což znamená že zisk schrábnou určité osoby, zatímco ztrátu platí společnost. To jest stát, který si tuto ztrátu nechá zaplatit formou daní od obyčejných občanů, čímž je tato ztráta socializována. Daně jsou tak o tyto ztráty vyšší, což adekvátním způsobem snižuje životní úroveň občanů ve prospěch “vyvolených”.

Extrakční kapitalismus může nabývat tři forem. Vnitřní, vnější a hybridní. Vnitřní extrakce znamená, že vyvolení extrahují zisk z domácího obyvatelstva, z vlastního státu. Vnější extrakce znamená, že vyvolení extrahují zisk z jiného státu. A hybridní extrakce znamená, že stát a jeho obyvatelé jsou extrahováni jak ve prospěch domácích vyvolených, tak i ve prospěch cizinců, v jejichž prospěch mohou domácí vyvolení pracovat. Tento stav má za následek vysoké daně, vysoké ceny a současně nízké platy, neboť po extrakci vytvořených hodnot na vyšší platy prostě nezbývá. A řečičky o vyšší produktivitě práce na stavu nic moc nezmění, neboť vyšší výkon bude znamenat vyšší extrakci. Takže ve finále budete mít pořád stejně.

Rentiérský kapitalismus je stav, kdy se člověk snaží co nejrychleji nahromadit dostatek kapitálu na to, aby mohl zbytek života prožít bez práce, jen z výnosů z nahromaděného kapitálu. Tento stav počítá s tím, že člověk omezí výdaje nepřinášející mu požitek. Což zhusta znamená bezdětnost, neboť jak je známo dítě je ten nejdražší kapitál na světě. Cílem rentiérského kapitalismu je tak bezpracný požitek, dalo by se to tedy označit za superkonzum.

Co se tedy stane, když spojíte extrakční a rentiérský kapitalismus do jednoho. Když z vás budou vysávány hodnoty a zároveň si budete chtít dopřát nějaký ten požitek. K čemuž se ještě budete chtít zaopatřit na důchod, neboť mocní vám tvrdí že váš důchod bude nízký, až nutný. Čemuž se není co divit, když po té extrakci hodnot, kterou podstoupíte chcete žít normální život, trochu si v rámci možností užít a zároveň se zajistit na stáří. Výsledkem je tak odkládání mateřství a zakládání rodin do vyššího věku, což s sebou nese problémy s početím a zároveň riziko, že se další dítě prostě nestihne. A navíc, člověk si na svůj způsob života zvykne, v čehož důsledku si nedokáže představit, že by se měl starat o dítě (děti) a podstupovat martýrium s tím spojené. Biologická a sociologická omezení jdou v tomto případě proti početí vyššího počtu dětí narozených běžným občanům.

Extrakční a rentiérský kapitalismus tak lze označit jako superkonzumní, neboť člověk místo na zachování rodu myslí spíše na požitek, případně na zajištění do budoucna takového stylu, aby si udržel svoji životní úroveň. Jistá askeze, kterou s sebou vychova dětí nese je tak v nesouladu s tímto trendem. Stejně tak jako dlouhodobé plánování.”

V sále se rozhostilo ticho. Mnohým došlo, že nízký počet narozených dětí tak byl systémovou vlastností. Ba spíše vadou,která by časem mohla vést ke společenské depresi až zhroucení. Avšak všimli si, že se poslední dobou rodí stále víc dětí. Začali se tak o to zajímat a pan Balzagette k tomu řekl:”naše současná zřízení by se dalo nazvat jako zásluhově-sociální kapitalismus. Zásluhový kapitalismus v tom, že výše vašeho důchodu je závislá nejen na průběžném systému, ale i na počtu vašich dětí a na výši jejich mzdy. Čím víc si vydělají, tím vyšší důchod máte, neboť jsme do průběžného systému zavedli druhou zásluhovou složku zohledňující počet dětí vlastních, osvojených a adoptovaných s tím, že u rozvedených rodičů se druhá zásluhovost dělí mezi expartnera a partnera nového. U průměrného důchodce dělá podíl druhé zásluhovosti na jednoho potomka vydělávajícího průměrnou mzdu cca 7 procent z průměrného důchodu. . S tím, že pokud si někdo myslí, že udělá hodně děti “na sociálku” a poté bude mít vysoký důchod se mýlí, neboť druhá zásluhová složka důchodu se počítá jako podíl z daní odvedených jeho dětmi. V podstatě se tak dá říci, že výše daní odvedených vašimi dětmi v lednu má vliv na výši vašeho důchodu v únoru. S tím, že zemře-li jeden z důchodců, stává se jeho druhá zásluha součástí důchodu jeho dosud žijícího partnera. O své děti se totiž starali oba dva.

Sociální kapitalismus je zde v tom, že je zde možné svobodně podnikat, zakládat firmy, avšak strategická odvětví včetně zbrojního průmyslu jsou ve státním vlastnictví. Což vylučuje jejich extrakci a případný zisk po odečtení modernizace, vývoje a dalších nákladů jde ve prospěch celé společnosti.

Proto je náš systém zásluhově-sociální kapitalismus, neboť kombinuje prvky všech tří modelů tak, aby umožnil svobodnou soutěž, pokud možno co nejvíce omezil extrakci a zároveň dal lidem důvod mít děti, o které se tito lidé budou chtít postarat. Neboť ty jednoho dne převezmou společenskou štafetu, kterou postupem času předají nastupující generaci.”