Jak jsem se dozvěděl, státní banka měla ve svém trezoru dva druhy zlata. Zlato vázané, to jest zlato, které tvořilo protihodnotu solidu, kterou ten který stát upsal při vzniku této měny a zlato volné, se kterým mohla státní banka volně obchodovat. Státní banka byla povinna každých 24 hodin, vždy v 8 hodin ráno reportovat zprávu o množství zlata ve svých trezorech, čímž byl zajištěn veřejný dohled. Totéž platilo pro bankovní stříbro.
Hodnota Solidu byla takzvaně hmotnostní, v poměru 10 Solidů na 1 gram zlata, či odpovídající množství stříbra, čímž se vyřešil problém manipulace s kurzy, který by nastal, kdyby byla hodnota Solidu navázána na konkrétní sumu peněz.
Vzhledem k tomu, že množství Solidů bylo navázáno přímo na hmotnost drahých kovů, zlata a stříbra v pevně daném hmotnostním poměru vůči zlatu nebylo možné počet Solidů jen tak navýšit. Což znamenalo, že pokud bylo třeba zvýšit počet Solidů v oběhu, musely být národními bankami upsány další drahé kovy. Proto se také Solidu přezdívalo “Zlatý bitcoin”, neboť existoval jako digitální měna krytá skutečnými drahými kovy. A se stejným způsobem obchodování, účtování, zabezpečení i placení poplatků.
Mnohé napadne, že pokud bude státní měna podléhat inflaci budou lidé hromadit Solid na úkor domácí měny. Zde je však třeba si uvědomit, že tento děj je do značné míry autoregulační, neboť pokud vaši národní měnu sežere inflace, si za ni koupíte málo Solidů. Což problém s jejich nadměrným hromaděním řeší samo od sebe. A poté, co národní měna zkolabuje si Solidy budete muset vyměnit za novou domácí měnu, a nebo je přímo použít. To aby jste měli z čeho žít.
Solid byl v mezinárodním obchodu mnohdy používán jako mezinárodní zůčtovací jednotka, čímž plnil stejnou funkci jako veletržní marka používaná ve 13-15 století v tehdejším mezinárodním obchodu. Kdy tehdejší bankéři měli značné problémy se stanovením vzájemných kurzů národních, či oblastních měn. Proto převedli na místě A místní měnu na veletržní marku a na místě B veletržní marku na druhou oblastní měnu. Šlo totiž o to, že místní kurzy oblastních měn na veletržní marku byly na onom místě známy, avšak vzhledem k časovému posunu a způsobu tehdejšího šíření informací mezi oběma směnami nebylo možné určit aktuální vzájemný směnný kurz. Proto bylo použito mezinárodní zůčtovací platidlo. Veletržní marka. Jejíž roli v nové době převzal Solid
Kombinací obou systémů, fiat národních měn a mezinárodní zůčtovací měny kryté bankovním zlatem a stříbrem bylo dosaženo kombinovaného efektu. Pevnosti a protiinflační odolnosti Solidu krytého odpovídajícím množstvím zlata a stříbra. A fiat národních měn podlehajících politice národních bank, které mohly národní měnu jak devalvovat, tak i zpevňovat. Avšak právě pevnost Solidu byla tím, co nutilo národní banky a politiky ke střídmé měnové a finanční politice, neboť příliš vysoká inflace a s ní spojený vysoký nárůst směnného kurzu vůči Solidu dokázal “nezodpovědnou” měnu velmi rychle devalvovat a tím znehodnotit úspory obyvatel. Což samozřejmě mělo dopad na domácí politickou situaci.
Platí totiž, že množství zlatem (stříbrem) kryté měny odpovídá hmotnosti zlata (stříbra), jímž je tato měna kryta. Kdežto množství fiat měny v ideálním případě odpovídá hodnotě zboží a služeb v ekonomice, v praxi spíše politice bank, politiků a spekulantů na ně napojených. Zlatem (stříbrem) krytá měna je tak při zvyšování hodnoty (množství) zboží a služeb v ekonomice náchylná k deflaci, neboť suma peněz určená na jednotku zboží a služeb se snižuje (větší počet zboží a služeb dělený stejným objemem peněz), což vede ke zvýšení hodnoty peněz a deflačnímu brzdění ekonomiky. Nehleděna to, že v deflačním prostředí se každý, kdo může snaží peníze šetřit z důvodu zvýšení hodnoty peněz, což snižuje množství peněz v ekonomice a nadále to tak zpětnou vazbou zvyšuje hodnotu peněz. Fiat měna tento problém nemá, neboť jí lze generovat v podstatě neomezené množství. Což však s sebou nese riziko v podstatě neomezené inflace, neboť na stejný objem zboží (služeb) připadá větší množství peněz. Na jednotku zboží a služeb tak připadá více peněz, jejichž cena tak klesá. Tím se snižuje hodnota peněz a znehodnocují se tak úspory. Navíc lze neodpovědnými politickými zásahy měnu znehodnotit a občany tak připravit o jejich úspory, případně si tak politici mohou připravit půdu pro měnovou reformu. Čímž zcela pochopitelně utrpí i důvěra občanů ve fiat měnu, na níž je z velké části fiat měna založena. Toto je důvod, proč je zlato (stříbro) bráno jako uchovatel hodnoty.
…
Poznámka autora:
V současné době (6.8.2026) by hodnota 1 Solidu byla cca 288Kč (1g zlata stojí 2880Kč/137 amerických dolarů). 1/1000, to jest nejmenší díl Solidu, by tak vycházel na cca 29 haléřů, což je dobře použitelné i na drobné nákupy. Dělení měny na 1/1000 , takzvané milimy je v bankovnictví zcela běžné a i dnes běžně používané. Na tisíciny se dělí například tuniský dinár.
Leave a comment