Nová kronika Mlýna.

Během mé návštěvy na Mlýně mne zajímala konstrukce gravitačního vodojemu. Ve své podstatě to byla obdélníková, pořádně zateplená nádrž na půdě, umístěná dvěma způsoby.

První způsob umístění byl do rohu, či křížení dvou nosních zdí, mezi které byl šikmo “přes roh” umístěn patřičně dimenzovaný ocelový nosník šikmo zazděný do obou nosných zdí. Na tento nosník byly upevněny dva boční nosníky rámu vodojemu, jejichž druhé konce byly zazděny do nosných zdí. Vznikla tak konstrukce, které stačily nosné zdi a kvůli které nebylo třeba zasahovat do stropu.

Druhý typ konstrukce vodojemu byl složitější, neboť tento vodojem byl větší a na rozdíl od předchozího vodojemu nebyl umistěn v rohu dvou nosných zdí, ale u štítu. Pokud byla k dispozici druhá paralelní nosná zeď, byly přes tyto umístěny nosníky, na kterých vodojem spočíval. Avšak tento objekt, mlýnské kulturní centrum vnitřní nosnou zeď neměl.

Tamní konstruktéři si poradili jinak. Vytvořili ocelový příhradový nosník, jehož horní pásnice složená ze tří, cca tři metry dlouhých částí byla umístěna nad úrovní dřevěného stropu posledního patra. Dolní pásnice ze silné ploché oceli (dolní část nosníku je namáhaná na tah) byla umístěna nad podlahou posledního patra a připevněna ke sloupkům a diagonálám procházejícím stropem posledního patra. Horní pásnice nosníku byla zazděna do zdi a byly na ni položeny nosníky držící vodojem, které byly druhou stranou zazděny do štítu budovy.

Tento příhradový nosník byl skryt v širší dřevěné příčce, kde jeho přítomnost prozrazoval pouze nízký schůdek pode dveřmi.

Nyní k vlastnímu vodojemu. Nádrž byla ocelová, obalená ze všech stran mohutnou vrstvou tepelné izolace. Přívod vody byl proveden trubkou vyústěnou nad hladinu vody vedenou vnitřkem vodojemu (kvůli zamrzání) s tím, že odtok vody byl kvůli proudění na opačné straně.

Vodojem byl opatřen přepadem a trojicí snimačů hladiny vody. Snimačů číslo jedna slouží ke spuštění čerpadla, snimač číslo dvě k jeho vypnutí a snimač číslo tři signalizuje, že nedošlo k vypnutí čerpadla houkačkou a červeným světlem. Spodní kontakt, tvořící protipól vůči těmto snímačům není na obrázku zakreslen.

Čerpadlo bývalo poměrně často jednofázové, u požadavku na vyšší odběr vody byla používána tři jednofázová čerpadla umístěná na jednotlivých fázích. Čímž byla eliminována nejzákeřnější závada, či sabotáž třífázové rozvodné sítě. A to výpadek jedné fáze, který bývá pro třífázový elektromotor smrtelný. Který třífázový elektromotor čerpadla zničí, kdežto ze tří jednofázových čerpadel budou dvě stále funkční. A to třetí, nefunkční izoluje zpětná klapka na výtlaku.