Muslimské bratrstvo si loajalitu politiků zajišťuje nejen tím, že umožní schopným (a ochotným) lidem vystoupat nahoru, ale též tím, že členové bratrstva volí jen bratrstvem doporučené politiky, čímž těmto politikům dopomohou k funkci v úřadu. Politit takto zvolený cítí tíhu doporučení bratrstva, což vede k tomu, že selektivně ignoruje varovné zprávy popisující růst moci bratrstva a jeho paralelní struktury jim vytvořené. A naopak, neváhá nechat vyšetřovat odpůrce a politické strany bojující proti islamizaci, což je vidět v “západních” zemích, kde jsou odpůrci islamizace vyšetřováni, pod různými záminkami se jim znemožňuje kandidovat do voleb, a nebo končí ve vězení.
Tito politici, zvolení i díky doporučení bratrstva takto ujišťují své okolí a hlavně bratrstvo, že nejsou islamofobní. Že jsou islamofilní. Že stojí za další doporučení ke zvolení do úřadu. Kdy tímto myšlenkovým obloukem dávají najevo, že nadále platí síla demokracie daná možností občanů zvolit si své zástupce. Avšak nikdo už nevidí, že se demokracie takto mění ve volební totalitu, neboť politici z obavy ze ztráty volebních hlasů blokují zařazení muslimského bratrstva mezi teroristické organizace. Kdy jsou navíc tito politici do čela bezpečnostních složek dosazují lidi ochotné a schopné nebýt islamofobní. Schopné bez uzardění dohlížet na vlastní občany a potírat mezi nimi jakýkoliv náznak nesouhlasu s nastaveným politickým kurzem.
Takto se systém muslimského bratrstva uzavírá v kruhu, kdy se pod jeho vlivem mění nejen školství, ulice a úřady, ale i komunální a vládní politika spolu s bezpečnostní politikou. Toto posléze vede k tomu,že zločinci spříznění s bratrstvem nejsou za své činy adekvátně potrestáni, zatímco člověk, který se jim chce bránit okamžitě pozná sílu bratrstva skrze mediální očernění z islamofobie. Následné vyšetřování a odsouzení řeší hlavně “islamofobii”, jakožto “rasový” zločin. Trauma rasismu tak dokoná své dílo.
Když se nad tímto zamyslíme, zjistíme, že se ve své podstatě jedná o dlouhý pochod institucemi, během kterého se členové muslimského bratrstva postupně dostávají do stále vyšších pozic, ze kterých postupně ovlivňují toky peněz ve prospěch bratrstva. K čemuž ovlivněné a obsazené školství zajišťuje dokonalou ideologickou přípravu mladé generace a systém společenské ostrakizace brání v zaujetí vlastního postoje lidem propadlým do spárů bratrstva.
Po dosažení kritického procenta ve společnosti může bratrstvo pomocí volebních doporučení ovlivňovat výsledky voleb, což zpětnou vazbou ovlivňuje loajalitu politiků vůči bratrstvu. Loajalita znamená poslušnost, poslušnost politika vůči bratrstvu znamená tiché prosazování zájmů bratrstva a hlučnou eliminaci jeho odpůrců. Vzniká tak systém, který udržuje v chodu sám sebe a sám sebe i posiluje. A to do doby, dokud bude mít k dispozici dostatek mladých mužů bez vlastní identity, zničené progresivismem. Kteří nebudou vědět čí jsou, co jsou, kým jsou a kam patří, což jim bratrstvo nabídne. Výměnou za loajalitu. Výměnou za vlastní duši.
Leave a comment