Společenský sociální darwinismus (26). Proč v některých režimech skončí oběť napadení ve vězení, zatímco útočník vyvázne bez trestu?

Téma proč oběť útoku útočníka z určité sociální či etnické skupiny skončí ve vězení, zatímco útočník vyvázne bez trestu je velmi zajímavé z toho důvodu, že tímto postupem dochází k narušení práva na elementární spravedlnost a časem k rozpadu společenské smlouvy.

Tento stav se velmi často vyskytuje ve vztahu okupant/okupovaný a kolonizátor/kolonizovaný. Bylo to vidět například za druhé světové války na okupovaných územích kdy si Němci mohli vůči příslušníkům okupovaných národů dovolit v podstatě cokoliv. Zatímco naopak byla obrana až na skutečné excesy v podstatě nemožná.

Druhý takový případ nastává z ideologických důvodů v případě, že je třeba na určitém území prosadit určitou ideologii. Kterou si určité kruhy vezmou “za své” a zároveň ví, že případný neúspěch pro ně bude mít naprosto zásadní a neblahé následky. A to obzvláště pokud na této ideologii vydělávají.

Tímto případem byla i podpora nelegální migrace uváděná jako “pomoc potřebným”, i když ve skutečnosti šlo o způsob jak rozvrátit evropskou společnost a utrhnout ji do chaosu a vzájemných sporů. Kdy aby se dílo podařilo bylo nutné od počátku utlumit případnou negativní odpověď veřejnosti o které bylo zřejmé že dříve či později přijde.

Je totiž známo a historicky vyzkoušeno že míchání dvou či více nekompatibilních kultur vede dříve, či později k jejich vzájemnému střetu končícímu zpravidla eliminací, či asimilací jedné z kultur. A pokud se snažíte do domácí kultury nacpat kulturu násilnou, nepracující a ještě ke všemu vyznávající agresivní náboženství je takováto reakce víc než pravděpodobná. Obzvláště poté, co budou napadení domácí obyvatelé ostatním říkat co se jim stalo. A to tím více dojde-li k napadení, či dokonce znásilnění domácích dětí. Na což jsou rodiče dětí obvzláště citliví z toho důvodu, že jejich děti jsou pokračováním jejich rodu, oni pro ně chtějí to nejlepší, klid a bezpečí a vůbec se nechtějí dožít toho nejhoršího čeho se rodič může dožít. Čímž je situace kdy rodiče pochovávají zavražděné dítě do hrobu, a nebo mají doma psychickou trosku, přinejhorším ještě s kukaččím děckem vzešlým ze znásilnění.

Toto je biologická závislost která může lidi docela rychle a spolehlivě dostat do ulic, pokud se takovéto informace a příběhy rozšíří. A co je pro osoby které to mají na svědomí nejhorší, mohou být poté popohnány k zodpovědnosti za to, čeho se dopustily. Právě tento strach ze zodpovědnosti, mnohdy ještě nafouklé ego spojené s přesvědčením o vlastní neomylnosti jsou tím co mocné vede k tomu, že oběti trestných činů kulturně nekompatibilního etnika posílají do vězení za vykonstruované zločiny mnohdy ideologického původu. To pak přepadený a pobodaný domácí člověk skončí ve vězení za “podněcování”. Protože v očích mocných “podnítil” tím, že byl ve špatnou chvíli na špatném místě.

Tito mocní hnaní dílem svým egem a dílem strachem ze zodpovědnosti nechtějí slyšet a ani uznat, že ve skutečnosti je to predátor který si vybírá kořist, místo, způsob a čas útoku. Který svůj útok provádí tak aby nic netušící oběť co nejvíce překvapil, případně ji přemohl přesilou ve skupině (takzvaná “temná” férovka). Proti které je jedním z mála účinných způsobů obrany ještě větší skupina, pokud tedy nemáte takovou zbraň která dokáže sílu přesily vyrovnat. A to je to, z čeho mají mocní strach. Že se domácí, kteří se domluví obrátí i proti nim. Proto posílají oběti a lidi kteří na problém upozorňují do vězení vpravdě za ideozločiny.

Avšak toto nemusí jejich problém vyřešit nastálo. Lidé se mohou domlouvat potajnu, přes sociální sítě a nakonec mohou založit politickou stranu která tento problém vytáhne na světlo boží a začne navrhoval řešení. Na což mocní zareagují pokusy o cenzuru a “obranu hodnot”. Čímž však ztratí důležitý barometr společenské nálady, jejíž vyústění je následně může nemile překvapit. A to ať ve formě lidového povstání, nebo situací kdy oni se stanou pouze a jen trpěnými protektory nad zbytky kdysi vlastního národa. Národa, nad kterým bude vládnout úplně někdo jiný. Z jiného kulturního okruhu, jehož pravidlům se budou muset přizpůsobit. Jinak totiž dostanou ochutnat vlastní medicínu, kterou tak rádi ordinovali svým odpůrcům v době kdy skutečně vládli. Pokud tedy neskončí ještě úplně nějak jinak.

Leave a comment