Nová kronika Mlýna.

Jednou z účinných taktik jak zabránit postupnému rozeštvání národa na větší množství vzájemně soupeřících skupin je vybudování sítě národních komunitních center. První vlaštovkou byla v tomto ohledu “Vidlákovna” budovaná ze staré sýpky blogerem a národovcem se sociálním cítěním Danielem Sterzikem kousek od Znojma. Tato stavba měla být místem k setkávání lidí kterým není lhostejný osud vlastního národa a jeho obyvatel včetně vlastních dětí s tím, že přestavba byla placena z darů obyčejných lidí. Byla to reakce na souboj během předvolební kampaně v roce 2025 kdy byly hnutí Stačilo v mnoha případech odřeknuty prostory vhodné pro představení volebního programu.

Placení přestavby této budovy z darů obyčejných lidí mělo mimo jiné ten efekt že nedošlo k zadlužení vlastníka u bank, což by jisté kruhy mohly použít k nepřátelskému převzetí budovy (čímž zmaří její účel a ještě to mohou mediálně zneužít), kdy buďto stačí zablokovat výdělečnou činnost budovy (a jejího majitele tak donutit zadluženou budovu prodat) a nebo stačí aby banka zesplatnila úvěr. Což se v případě že majitel nemá k dispozici peníze rovná v podstatě exekuci. Takto byl vyřešen jeden problém.

Druhým problémem je plošné lidské působení. Kdy je potřeba na lidi působit relativně co nejblíž jejich bydlišti, k čemuž jedna budova ve své podstatě na jednom konci republiky nestačí. Je pak vhodné za pomoci stejně smýšlejících lidí postupně vybudovat celorepublikovou síť komunitních center. Kdy se může jednat jak o podobné budovy jakou je tato sýpka, tak i různé hospody a případně i byty, kde se budou lidé moci setkat a případně pořádat různé akce. Poslední možnost, byty (a domy) má tu výhodu že setkání zde mohou probíhat zcela soukromě, bez kontroly “shora” a rizika uzavření objektu “vybraně” motivovaným úředníkem. Ve své podstatě se tak bude jednat o síť “Národně komunitních center” (NKC), kde lidé budou moci sdílet své myšlenky a kde děti a mladí lidé uvidí že existuje i jiný život (způsob života) nežli ten prezentovaný na sociálních sítích (a ve školách).

Zároveň zde bude možné získávat do své přízně (jako tiché i skutečné podporovatele) učitele, úředníky, právníky a případně i soudce a mnohé jiné důležité lidi. Včetně skutečných podnikatelů kteří z první ruky vidí stav ekonomiky, legislativy a mnoha dalších oborů a mají tak možnost říci svým zaměstnancům koho je pro jejich pracovní kariéru vhodné volit.

NKC se tak mohou časem stát silou která začne tlačit kyvadlo společnosti tlačené “vyvolenými” a jejich pohůnky do extrémní polohy zpět do polohy neutrální ve které ho poté zabrzdí. Kdy v neutrální poloze je ze své podstaty systém nejvíce stabilní.

Historické okénko: v minulosti, kdy probihalo národní obrození verze 1.0 podobně smýšlející lidé též zakládali síť takovýchto “center” kde se scházeli a rozšiřovali své myšlenky. Jednalo se jak o veřejné prostory a pořádání krajových kulturních akcí, tak i o setkání v domech a bytech. Kdy tato soukromá setkání měla i tu výhodu že jednání byla zcela soukromá (samozřejmě za podmínky že někdo ze zúčastněných nebyl špionem) a navenek se jejich výstup projevil jako pořádání určité, mnohdy kulturní akce. Svým způsobem řečeno: kultura a národní obrození jsou si velmi blízké. Asi tak jako bratr a sestra. Proč to tak je netřeba rozepisovat… .