Nová kronika Mlýna.

Někteří lidé budou přemýšlet nad tím jestli by pro nás nebylo lepší monarchistické uspořádání na rozdíl od volených zastupců. Kdy abychom posoudil vhodnost této varianty musíme zjistit co je příčinou toho proč některé šlechtické rody fungují po celá staletí dodnes.

Hlavní příčiny úspěšnosti těchto šlechtických rodů jsou:

1. Schopnost zvelebovat rodový majetek tak, aby ho budoucí generace dostaly v co nejlepším stavu. Což znamená upřednostnit dlouhodobou strategii před krátkodobým ziskem. Toto jednání vyžaduje znalosti, dovednosti a schopnosti na patřičné výši.
2. Schopnost se domluvit s ostatními šlechtickými rody tak, aby se maximalizoval zisk a snížilo se riziko vzájemného konfliktu. A nebo pokud konflikt hrozí si sehnat spojence a nepřítele porazit společnými silami což vede k menším ztrátám.
3. Promyšlená sňatková politika. Tato sňatková politika otevírá jak cestu pro další namnožení majetku, tak i cestu pro zvýšení vlivu či rozšíření vlivového území.
4. Schopnost dávat svým potomkům specializované vzdělání odlišné od běžné populace. Tím se vytvoří sociální bariéra udržující knowhow uvnitř rodiny a sníží se riziko průniku nevhodných lidí do rodiny. Z tohoto důvodu šlechtické rody mnohdy uplatňují pravidlo ztráty šlechtického titulu pro svého příslušníka který si za životního partnera vybere jedince s běžným původem jehož rod neprošel staletí trvající sociální selekcí stojící za jistou vyjímečností těchto šlechtických rodů.

My Češi to máme jinak.

1. Na našem území od začátku vládlo několik rodů které si vzájemně konkurovaly. Někdy se tyto rody dokázaly domluvit, avšak v době začátku vlády těchto rodů bylo běžnější řešit konflikty silou. S čímž však byl problém, neboť pokud se nedokázaly domluvit dva rody mezi sebou (byly zvyklé si vše vybojovat) bylo poté přirozené že sháněly pomoc a podporu v zahraničí. S čímž však byl problém, neboť cizí mocenské centrum chtělo za svoji podporu odměnu. Kterou byla zhusta moc nad naším územím.
2. Sňatková politika byla v té době marginální záležitostí. Příslušníci tehdejších šlechtických rodů spolu zpravidla bojovali. Byla to totiž doba těsně poté, co se ujmuly vlády nad územím, které se ujmuli bojovníci. K čemuž patří poznatek že úspěšná sňatková politika byla otázkou pozdějšího vývoje šlechtických rodů kdy se situace z velké části stabilizovala, území byla stabilní a bylo potřeba spolu začít vycházet a obchodovat.
3. Spojení Čechů do jednoho šiku. Nastalo zpravidla ve chvíli kdy jsme byli ohrožení společným nepřítelem. To poté jdeme jako jeden šik. Avšak jen do chvíle kdy nebezpečí trvá. Jakmile nebezpečí pomine se do popředí dostanou vzájemné rozpory které jednotu zničí. Tak jako se to stalo husitům po smrti Jana Žižky.
4. Myšlení na “dlouho dopředu” u význačných rodů se u nás nemělo čas vyvinout, neboť poté co jsme prohráli bitvu na Bílé hoře byla naše původní šlechta vyhnána či zlikvidována. Na její místo nastoupila cizí šlechta zde vládnoucí v podstatě až do vzniku První Republiky (Habsburkové skončili se založením Československa v roce 1918). Poté se u nás rozvinula prvorepubliková demokracie, po ní válka následovaná naším podřízením Sovětskému svazu. A po roce 2003 jsme vstoupili do EU. Tudíž my žádný vlastní domácí úspěšný šlechtický rod nemáme.

Co z toho plyne? Pokud bychom chtěli mít vlastního monarchu bude počátku jeho vlády předcházet období mocenských bojů kdy spolu obrazně řečeno bude mnoho slimáčků bojovat o jednu kapustičku. Kdy si tito slimáčci budou zajišťovat pomoc ze zahraničí. A co udělá zahraniční mocenské centrum? Bude za svoji pomoc chtít podíl na moci. Takže se oklikou vrátíme zase na začátek. Budeme zase na začátku kdy se po dlouhé době vnitřních bojů možná najde někdo kdo bude myslet víc dopředu. Avšak je otázkou jestli se dokáže v konkurenci prosadit. A jestli dokáže najít vhodného životního partnera. Tomuto člověku může společný nepřítel usnadnit sjednocení, avšak jen do doby než nebezpečí pomine.

Takže lze s velkou dávkou jistoty říci že z nás monarchie řízená domácím monarchou nebude, protože než u nás proběhne selekce “šlechticů” bude u nás vládnout cizí rod. Pro nás je tak řešením zastupitelská demokracie kdy je nutnou podmínkou u vybraných osob uvést do souladu práva a odpovědnost.