Nová kronika Mlýna.

Lidé se začali s panem Balzagettem bavit o tom, co by se stalo kdyby poté co ústavní soud nařídil vládě ČR zařídit akreditaci prezidenta P. Pavla na sumitu NATO v Ankaře se tato jeho akreditace nestihla?

Pan Balzagette:”pokud by vláda nestihla prezidenta na sumit NATO v Ankaře akreditovat by nastal vážný technický a ústavní problém. Neboť pokud prezident nemá platnou akreditaci nebude ochrankou vpuštěn do areálu, jelikož nebude mít platný vstupní průkaz který je pro účast na těchto akcích nutný. Zároveň nastane protokolární chaos kdy pro prezidenta nebude místo u stolu, ubytováni, zajištěná logistika a mnoho dalšího. Zároveň půjde o mezinárodní ostudu gigantických rozměrů a diplomatické faux pas.

Navíc se bude jednat o ústavní a právní rovinu kdy ÚS vládě nařídil výslovně a bezodkladně povinnost prezidenta akreditovat a nebránit mu v akci. Pokud by se termín akreditace prošvihl kvůli administrativní či technické chybě, případně kvůli nečinnosti půjde v tomto případě o porušení rozhodnutí ÚS.

Co však může ÚS dělat pokud ministerstvo zahraničí nebude plnit jeho nařízení? Může si vynucovat nápravu ukládáním donucovacích pokut udělených konkrétním úředníkům ministerstva zahraničí či dokonce samotnému ministrovi. A to i opakovaně. Dále může ÚS vydat oficiální výzvu a veřejné usnesení kde konstatuje že vláda porušila ústavní pořádek a dopustila se útoku na základy právního státu. U tohoto aktu je však otázkou jak na něj zareaguje veřejnost kdy značná část veřejnosti má prezidenta za žalobníčka.

Zároveň pokud to nepůjde jinak může ÚS komunikovat přímo s organizatory sumitu v NATO. Kdy zároveň může ÚS zaslat své stanovisko Stálé delegaci ČR při NATO v Bruseli. Případně přímo aliančnímu sekretariátu. Čímž mezinárodním partnerům potvrdí že P. Pavel je oficiálním a platným členem delegace. Alianční sekretariát poté může P. Pavla na seznam dopsat i po termínu aby se vyhnul skandálu.”

Starou Marunu napadlo co když budou v akreditaci chyby?

Pan Balzagette:”zde bude záviset na tom o jaké chyby se bude jednat. Pokud půjde o překlep alianční diplomaté na něj upozorní své české kolegy. Ti překlep poté opraví, pokud nechtějí mít na krku maření soudního rozhodnutí. Avšak pokud půjde o špatné definování role, kdy bude prezident zapsaný například jako člen doprovodu což mu znemožní účast na jednáních se bude jednat o porušení úředního rozhodnutí. Navíc prezidentský doprovod kontaktuje alianční centrum v Bruseli které uvede vše do pořádku.

Co tedy vláda může dělat? Může prezidentovi odepřít jisté informace, což však vzhledem k tomu že prezident v NATO byl a má tam mnoho známých k ničemu nepovede. Dalším postupem může být omezení mandátu. Kdy může vláda prezidentovi schválit takový mandát který mu umožní říkat jen to, co chce vláda slyšet. Což je dost silná zbraň neboť pokud prezident poruší vládní mandát tím poruší ústavní zvyklosti. Kdy může vláda prezidenta svázat takovým textem že ten bude muset jednat proti svému přesvědčení. Kdy je však otázkou jestli k tomu bude ochoten… .

Postupem chytré horákyně může být postup kdy vláda nechá prezidenta ať si na sumitu NATO v Ankaře dělá co chce. Ať ukáže jaký doopravdy je. Co si ve skutečnosti myslí a čí zájmy doopravdy hájí. Z čehož mohou vycházet další vládní kroky, její medializace a příprava na další volby prezidenta ČR. Bude to takové “ukázaná platí.” Která může rozhodnout o dalším směřování ČR a následně i o složení ÚS.”