Nová kronika Mlýna.

Mnoho lidí bude bádat nad tím, jak by mohl relativně malý dron sestřelit letadlo? Obzvláště to bojové, jako třeba stíhačku.

Možností je samozřejmě více. Větší drony mohou nést ručně odpalované protiletadlové rakety (střely) namontované na dron a odpalované přímo z něj, které zpravidla mají dosah jen několik kilometrů. Avšak poté co jsou namontovány na dron se jejich dosah zvýší o dosah dronu. A to ať dálkový, či výškový. To se pak střela z ručního protiletadlového kompletu může objevit i tam kde ji pilot nečeká. Případně ve více kusech najednou, to když dronů s těmito komplety v oblasti operuje povícero a mají-li mezi sebou mesh komunikaci.

Druhou možností je dron ve funkci protiletadlové střely. Který může být naváděn jak autonomně, tak i rádiem či optickým kablíkem. Kdy však tento dron musí být vzhledem ke své rychlosti vyslán na střetný kurz s letounem, který svým nárazem (a případným výbuchem) poškodí či zničí.

Třetí možností je “efekt ptačího hejna”. To se prostè do prostoru příletové trasy letounu pošle roj dronů tvořící pomyslné hejno. Tyto drony mohou být poměrně malé, pokud jsou napojeny na systém sledující nepřátelský letoun je tento řídící systém (člověk) může navést přímo do dráhy letounu. Ten je vzhledem k jejich velikosti nemusí vůbec zaregistrovat, či se je splete s ptáky. Výsledkem je poté srážka letounu s drony což vzhledem k tomu že drony obsahují pevné kovové části bude pro letadlo horší než srážka s ptáky (takové křídlo proseknuté dronem až do nádrže, části dronu provádějící “inspekci” vnitřku motoru letounu, …). Výsledkem tak bude poškození, či zničení letounu.

K této problematice se pojí i otázka fyzické odolnosti pilota. Který snese jen určité přetížení, jehož překročení může mít za následek jeho zranění či dokonce smrt. S možným následkem ztráty letounu. Tudíž pokud konstruktér dronu navrhne dron tak, aby vydržel mnohem větší přetížení než pilot letounu bude mít pilot podstatně zhoršené možnosti vyhýbacích manévrů.

A navíc, pokud se bude roj dronů na radaru letounu ukazovat jako hejno ptáků může v mnoha případech dojít ke střelbě pánu bohu do oken. To když letoun omylem zaútočí na ptáky které si splete s drony. Jaké to bude mít následky na nervovou soustavu pilotů se netřeba rozepisovat.

Pokud jsou roje dronů ovládané skupinovým řízením přes mesh komunikaci nebude vyřazení jednoho dronu nic znamenat. A to, jak funguje skupinové řízení dronů vidíme na různých slavnostech kde létají stovky a tisíce dronů v přesně definovaných vzdušných trojrozměrných útvarech s přesně určenými úkoly a pozicemi pro každý dron. A to včetně dráhy dronů a jejich letové obálky. Tato představení dronů jsou řízená autonomně počítači které by bylo možné naložit na řídící drony a dosáhnout tak autonomie dronového hejna v rámci zadání mise.

Bojové letouny řízené živými piloty se tak budou postupně odebírat do ústraní. Stejně tak jako se do ústraní odebraly bitevní lodi po 10. 12. 1941 kdy Japonci leteckým úderem zničili britský svaz Z volně manévrující na širém moři kdy se lodě mohly neomezeně bránit i manévrovat. Čímž rozhodně a definitivně rozhodli mocenský duel zastánců bitevních lodí, takzvaného “dělového klubu” a zastánců lodí letadlových ve prospěch lodí letadlových. Které v nové době bude čekat adaptace na nové úkoly, pokud nechtějí dopadnout jako jejich předchůdkyně ježící se hlavněmi děl.