“Pravda může být různá. Úplná, částečná, absolutní, relativní, velká, malá, sprostá, uhlazená, krutá i milosrdná. Avšak každý má tu svoji.”
Což je dáno jedinečným osobnostním nastavením každého z nás, osobními zkušenostmi, vnímáním i okolnostmi, které nás v daný okamžik doprovázejí.
To, co se nám dnes jeví jako lež či dezinformace se může časem ve světle jiných okolností stát pravdou, tak jako se pravda může stát lží. Úplně i částečně. Úmyslně i neůmyslně. K čemuž ještě dodávám že jako normálně vidící člověk vidí všechny barvy světa takové jaké ve skutečnosti jsou, tak člověk barvoslepý vidí jen barvy některé a úplně jinak než člověk normálně vidící. Tak jako člověk otevřený vidí všechny informace takové jaké jsou, kdežto zaslepený jen některé a mnohdy zkreslené.
Tak to je. Je to v nás. Nedá se s tím mnoho dělat. Avšak dá se s tím žít. A je třeba si uvědomit že tam kde vzduchem začnou létat nálepky a urážky končí věcná diskuse. Protože jen málo lidí se dokáže nad nálepku či urážku povznést a bez emocí pokračovat v diskusi dál. A nebo pokud to nejde jinak odejít se vztyčenou hlavou středem.
Mnoho dohadů a nedorozumění vzniká z toho že si lidé pletou dva pojmy. Svobodu slova (projevu) a svobodu konání. Kdy platí že svoboda slova (projevu) musí být maximální a neomezená jen z toho důvodu aby bylo lidem umožněno diskutovat o problémech, zkušenostech a návrzích a nalézat tak nejvhodnější řešení. Zatímco se svobodou konání je to jinak. U svobody konání platí že člověk může dělat to, co mu není zákonem či jiným závazným předpisem zakázáno. A kdy zároveň dělá či nedělá to, na čem se dohodl s protistranou. V tomto případě porušení dohody není svobodou konání ale podrazem, neboť případná změna dohody musí být dohodnuta, odsouhlasena a akceptována všemi stranami dohody. Vznikla-li působením neplánovaných okolností nutnost postupovat mimo rámec dohody je nutné tuto změnu dotčené straně neprodleně nahlásit, sdělit jí důvod proč ke změně došlo a dohodnout se na dalším postupu.
Strana která opakovaně nedodržuje podmínky stanovené vzájemnými dohodami, dělá si co chce a o změnách odmítá jednat není partnerem ale protivníkem. Neboť zatímco si partneři důvěřují spolu protivníci bojují. A snaží se převést jeden druhého. Tak to je. Nejen v životě, ale i ve světě. Malém i velkém. Zrovna tak jako v největším.
Leave a comment