Nová kronika Mlýna.

Další důležitou součástí bytové otázky je legislativa. Způsob jak získat stavební povolení, místní regulace a vyjadřování dotčených orgánů státní správy.

Starý stavební zákon po stavebníkovi vyžadoval sháněni velkého množství razítek a zároveň dával různým osobám prakticky nekonečnou možnost získání stavebního povolení blokovat. Což bylo to “oblíbené” napadání každého kroku, nekonečné podávání námitek stále dokola a nekonečné odvolávání se. Takto dokázaly různé “zelené” neziskovky po mnoho let blokovat vydání stavebních povolení pro důležité objekty infrastruktury a tento způsob “boje” se stal vcelku oblíbeným i v podnikatelské sféře.

Nyní k vlastnímu stavebnímu povolení. Zatímco dříve člověk musel obíhat každou instituci zvlášť to bylo uděláno tak, že mapy veškerých inženýrských sítí musely být nahrány v portálu inženýrských sítí a dopravní infrastruktury. K tomuto portálu měly přístup jak stavební úřady, obecní úřady, realitní kanceláře, geodeti, správci jednotlivých sítí, policie, hasiči, projektanti a stavební firmy (včetně řemeslníků). Stavebník v tomto portálu viděl pouze inženýrské sítě a dopravní infrastrukturu vedoucí přes pozemek jehož byl vlastníkem a vedené okolo jeho hranic. Pokud člověk pozemek kupoval mu informaci o inženýrských sítích a dopravní infrastruktuře předával původní majitel a byla povinnou součástí kupní smlouvy a to včetně mapy z portálu inženýrských sítí kde byly tyto sítě zakresleny. Přes tento portál člověk chtějící stavět žádal i o připojení k inženýrským sítím a o připojení k dopravní infrastruktuře. Což byla ve své podstatě otázka několik kliknutí na počítači.

Dalším krokem bylo omezení shánění razítek. Pro běžné rodinné a bytové domy a doplňkové stavby k nim (garáže, kůlny, přístřešky, pergoly,…) byly schváleny takzvané “obecně platné regulativy”. Což znamenalo že pokud stavba vyhovovala těmto obecně platným regulativům se mělo za to že nejsou potřeba vyjádření hygieny, hasičů a ostatních těchto institucí. Neboť stavba splňovala obecně podmínky jimi stanovené. Teprve pokud stavebník potřeboval speciální posouzení (například kvůli nedodržení protipožární odstupové vzdálenosti) musel mít zvláštní souhlas dotčené instituce. Za dodržení obecně platných regulativů a jejich posouzení zodpovídal stavební úřad a u staveb vyžadujících profesionální dokumentaci projektant.

Stavební povolení. Zatímco dříve bylo možné žádost o stavební povolení donekonečna napadat a námitkovat byly zde provedeny největší změny. Po podání kompletních dokladů ke stavebnímu povolení stavební úřad vyhlásil 15 dní trvající období “záměru stavby”. V tomto 15 denním období mohli lidé, instituce a spolky vlastnící v katastru obce pozemky či tam podnikající podat proti tomuto “záměru stavby” námitky. Které stavební úřad po uplynutí 15 denní lhůty zpracoval a rozhodl nakolik jsou relevantní. Následně posoudil žádost o stavební povolení ve lhůtě 30 dní a rozhodl. V zásadě mohly nastat tři možnosti. První bylo vydání stavebního povolení, druhou vyzvání žadatele k doplnění/úpravě dokumentace a třetí zamítnutí stavebního povolení. V případě zamítnutí stavebního povolení se stavebník mohl odvolat k nadřízenému stavebnímu úřadu, pokud i ten stavební povolení zamítl byla to záležitost soudů. Stavební povolení bylo platné okamžikem vydání.

Podání námitek proti stavbě bylo možné jen v období “záměru stavby”. Jindy ne. Takto bylo vyřešeno řetězové blokování stavebních povolení a pokud měl někdo námitky poté musel je řešit prostřednictvím soudů. S rizikem že za případné náklady způsobené neoprávněným zablokováním stavby zodpovídá do výše svého majetku a zabavitelného příjmu.

Plány staveb. Pro rodinné domy stačila běžná projektová dokumentace pro stavbu. Včetně zákresu inženýrských sítí a základních rozvodů energií a topení. Popis stavby technický, v případě že stavba splňovala obecně platné regulativy stačilo v této oblasti napsat “stavba splňuje obecně platné regulativy”. Projektová dokumentace tak byla podstatně jednodušší nežli předtím. Svým rozsahem odpovídala projektové dokumentaci ze zhruba 80-90 let dvacátého století doplněnému o moderní technologie a stavební materiály.

Druhy staveb. Rodinný dům a garáž vyžadovaly stavební povolení vždy. Doplňkové a jednoduché stavby (pergoly, přístřešky, kůlny,…)o zastavěné ploše dané svislou nosnou konstrukcí maximálně 40m² a výšce maximálně 5 metrů stačilo pouze ohlásit. Jednoduchý náčrt s umístěním této doplňkové stavby, jejími rozměry a vzhledem mohl nakreslit a dodat sám žadatel. U staveb stavěných blíž než 2 metry od hranice pozemku byl navíc nutný souhlas souseda. Což bylo vše.

Maringotky a jiné objekty schopné přesunu po vlastní ose bez stálého připojení k inženýrským sítím nebylo třeba hlásit. Musely však být schopné odjezdu do šesti hodin po obdržení výzvy o odjezdu. Pokud objekt vyžadoval připojení k inženýrským sítím či musel být naložen/složen pomocí mechanizace bylo nutné ohlášení. Účel objektu nerozhodoval.

Stavební buňky, kontejnery a podobné objekty potřebné pro vlastní stavbu nebylo třeba hlásit. Jedinou podmínkou bylo jejich odstranění do 12 měsíců po kolaudaci. Jinak platily podmínky pro doplňkové jednoduché stavby.

Stavby mimo intravilán obce. Pro samoty se vytahovala stejné podmínky jako pro rodinné domy. Tyto stavby byly buďto připojeny k inženýrským sítím a nebo provedeny jako ostrovní. Pokud byla stavba provedena jako ostrovní muselo být v projektu specifikováno jak je tato otázka řešena. Pro doplňkové a jednoduché stavby na pozemku samoty platily stejné podmínky jako jinde.

Stavby pro zajištění hospodářské funkce mimo intravilán obce. Včelíny, včelníky, stavby pro plnění funkce lesa apod do 40m² stačilo pouze ohlásit s tím že stavba musela plnit svůj účel. Nad 40m² bylo nutné stavební povolení. Přenosnou konstrukci pro uskladnění sena, slámy apod si zemědělec mohl na svém pozemku zbudovat kdekoliv. Neboť to nebyla stavba, ale krytí proti povětrnostním vlivům.

Černé stavby. Černou stavbou je stavba zbudovaná bez patřičného povolení je-li vyžadováno. Pokud stavba splňuje všechny podmínky a byla by tak povolena je její dodatečné povolení možné. Avšak stavebník musí zaplatit pokutu ve výši 10-50% z hodnoty nemovitosti stanovené úředním odhadem (za odhadovanou cenu se považuje hodnota legální nemovitosti ve stejné lokalitě a stejného provedení jako posuzovaná černá stavba). Pokud stavba podmínky nesplňuje může stavební úřad nařídit úpravu tak aby stavba podmínky splňovala (zde se pokuta platí též) a nebo nařídit demolici (zde stavebník platí náklady na demolici.) Proti rozhodnutí o demolici černé stavby se lze odvolat k nadřízenému úřadu, případně soudu. Avšak platí že černá stavba s vydaným demoličním výměrem musí být opuštěna, odpojena od inženýrských sítí a vystěhována bez ohledu na to jestli se stavebník proti demolici odvolal či nikoliv. Pokusí li se v této stavbě kdokoliv bydlet po nařízení demolice je to bráno jako porušování výkonu úředního rozhodnutí. Při opakování i jako maření výkonu úředního rozhodnutí. Toto opatření znemožňuje blokování demolice užíváním stavby a stavba s nařízenou demolicí musí být u všech vstupních otvorů (okna, dveře, průlezy) v přízemí označena nesmytelným nastříkaným označením červené barvy ve tvaru písmene X o velikosti nejméně 50 centimetrů a na vsech dveřích musí být připevněna výstražná tabulka s nápisem DEMOLICE – VSTUP ZAKÁZÁN s tím, že tyto dveře jsou zajištěny úřední plombou.

Nejasná stavba. Stojí li na pozemku stavba ke které není dokumentace (nebo je neúplná) a není tak jisté jestli je stavba legální či nikoliv nechá stavebník na výzvu stavebního úřadu zpracovat pasport stavby a tuto stavbu geodeticky zaměřit. Tím se uvede stavba legislativně do pořádku a žádná pokuta se zde neplatí. Toto pravidlo je možné uplatnit i pro různé doplňkové stavby (terasy, verandy, přístřešky,…) spojené s domem ke kterým není dokumentace a u kterých není jejich legislativní status zcela zřejmý. Cílem tohoto opatření je dát stavbu legislativně do pořádku. Z ortosnímkování však musí být zřejmé že tato stavba či doplňková stavba na pozemku stály před tím než začala platit pravidla podle kterých by posuzovaný objekt musel mít stavební povolení či být ohlášen. A nebo tam objekt stál už před zavedením této služby.