Projekt Nulové byty vychází z premisy že hlavně mladí lidé startující do života a zakládající rodiny nemají prostředků nazbyt. Jejich možnosti jsou omezené, maxima svého výkonu dosahují po třicítce a v pozdéjším věku, v době kdy jdou do důchodu se finanční možnosti lidí opět zmenšují. Toto byl výchozí stav který bylo nutné akceptovat a systém navrhnout tak, aby reflektovat tento přirozený životní cyklus. Kdy člověk mnohdy začíná s nulou, což tento projekt v podstatě umožňuje. Nemusíte mít akontaci na hypotéku či kauci na nájem. Stačí v podstatě první výplatu dostačující na první splátku. A chuť pracovat a vydělávat která je posléze korunována vlastnictvím vlastního bytu.
Investory projektu Nulových bytů byly obce, města a stát a způsob jakým byly tyto projekty realizovány byl jedním z hlavních způsobů stavby bytů. A to výstavby svépomocné, družstevní, developerské a systém Nulových bytů.
Nyní k tomu jak vlastní systém funguje. Člověk či rodina se na vybraném místě přihlásí do programu Nulových bytů, vybere si jakou chce dispozici bytu (garsonka, 1+1, 2+1, 3+1, 4+1,…) a zapíše se do pořadníku. Následně čeká až na ni přijde řada, načež se s investorem (obec, město, stát) domluví na počtu splátek. Cena bytu je poté vydělena počtem dohodnutých měsíců, čímž je vypočtena měsíční splátka na první rok. Po roce, vždy na výroční datum je provedena valorizace splátky o výši inflace. A toto výroční datum je datumem, kdy může splatitel zaplatit mimořádnou splátku čímž si buďto zkrátí dobu splácení, nebo sníží splátku.
V programu Nulových bytů může být člověk registrován pouze na jednom místě, přeregistrováním jinam původní (starší) registrace zaniká a s ní i její pořadí. Lidé další v pořadí se o uvolněné místo posunou dopředu, cílem je zabránit registracím na vícero místech vedoucím k zahlcení systému a zmatkům v pořadí.
Stěhování, prodej bytu. Pokud se splatitel rozhodne přestěhovat jinam může se po sehnání zájemce o byt s ním domluvit že tento zaplatí sumu kterou původní splatitel na splátkách již zaplatil s tím, že nový splatitel převezme po původním splatiteli jeho splátkový kalendář. Původní splatitel se poté rozhodne zda-li si nechá zaplacenou částku vinkulovat ve prospěch programu Nulových bytů s tím, že ji použije na úhradu části ceny bytu na novém místě a na zbytku si domluví splátky. Druhou možností je že si splatitel tuto sumu peněz vybere, čímž s programu Nulových bytů vystoupí. Zájemce o byt může též zaplatit celou cenu bytu s tím, že splatitel dostane to, co zaplatil na splátkách a investor zbylou částku peněz do celkové hodnoty bytu. Tím je byt splacen a splatitelství zaniká.
Organizace a správa bytového domu. Lidé kteří se zaváží ke splatitelství se stávají členy Sdružení splatitelů bytových jednotek (SSBJ). Což je vlastně podobné jako Sdružení vlastníků bytových jednotek (SVBJ). SSBJ má stejná práva a povinnosti jako SVBJ, organizuje údržbu a opravy bytového domu, splatitelé se schází na schůzích a hlasují o důležitých věcech (důležitá je podmínka 80% hlasuů pro schválení návrhu). Dále vybírá peníze do fondu oprav, na výtahy, za chodbovou elektřinu, atd. SSBJ se automaticky překlápí do SVBJ po zaplacení posledního bytu. Pro investora, obec, město nebo stát to znamená že předáním bytu splatiteli veškeré starosti pro investora končí s výjimkou vybírání splátek. Lidé si po převzetí bytu organizují vše po vlastní ose a řeší vše tak, jako by byt byl jejich. Což po doplacení jednou bude, což je též výhoda do důchodu kde lidé poté nemusí platit nájem což je ve stáří vítaná finanční úleva. A na opravy mají našetřeno ve fondu oprav.
Nesplácení, smrt splatitele. Pokud má člověk finanční problémy může požádat o odklad splátek až na půl roku, o což se prodlouží doba splacení (toto lze udělat maximálně třikrát za celou dobu splacení). Pokud člověk nemá zaplacených více jak šest splátek bez toho že by se dohodl o odkladu splátek o byt přichází, zaplacené splátky se považují za nájem a splatiteli se nic nevrací (v bytě bydlel, opotřeboval ho). Pokud splatitel zemře jde byt do dědictví a pokud o něj mají dědici zájem pokračují ve splacení podle původního splatkového kalendáře. Pokud o byt zájem nemají se zaplacené peníze považují za nájem a byt se vrací investorovi. Pokud splatitel dědice nemá se splátky považují za nájem a byt se vrací investorovi.
Vybavenost bytů. Byty se staví ve čtyřech stupních vybavenosti. A, B, C, H. Stupeň C je úplný základ, v kuchyni je obyčejná kuchyňská linka, na podlahách je linoleum a koupelna s WC jsou řešeny formou bytového jádra. Toto je nizkonákladová verze, někdy přezdívaná “holobyt”. Určená pro lidi kteří jsou nenároční či mají méně peněz. Stupeň B je standard a stupeň A je luxus. S podlahami, kuchyní a koupelnou s WC na zakázku. A stupeň H je holý byt určený pro lidi kteří si ho chtějí vybavit sami. Sami si chtějí položit podlahové krytiny, namontovat kuchyňskou linku atd.
Systém Nulových bytů je investičně náročnější ze začátku kdy investor musí do projektu vložit peníze. Avšak časem jak lidé splácí se systém stává finančně soběstačným kdy se peníze vybrané na splátkách použijí na financování výstavby. Kdy obce a města zpravidla ze začátku postavily pilotní projekty a až následně došlo k rozvinutí rozsáhlejší výstavby. Budovy to byly jak zděné, tak i panelové, kdy však nové panely měly lepší vlastnosti než jejich předchůdci z doby komunismu. A všechny tyto domy byly pořádně zateplené, avšak bez zbytečností zvyšujících cenu a provozní náklady.
Avšak aby toto mohlo vzniknout bylo nutné schválit úplně nový stavební zákon.
Leave a comment