Nová kronika Mlýna.

Platí že pokud česká dcera lucemburského fondu uzavře smlouvu “o spolupráci a podpoře” s obcí nebo lokálním spolkem se tato smlouva v Registru smluv objeví celá včetně podpisů a částek. Kde se poté z obchodního rejstříku zjistí komu firma patří. Tuto hru tak lze rozkrýt zdola nahoru, zatímco nahoře je tato podpora skryta za nic neříkající fáze “o podpoře regionů”, či podporu globálních eko organizací jako jsou třeba Greenpace či WWF.

Proto je nutné studovat výroční zprávy českých neziskovek kdy neziskovka ze zákona musí uvést přehled dárců. Kde je uvedena konkrétní firma která neziskovce darovala peníze a v obchodním rejstříku se zjistí čí ta firma je. A jelikož platí “koho chleba jíš toho píseň zpívej” je následně jasné proč se ta eko organizace chová tak jak se chová.

Pokud však budete chtít získat informace podle paragrafu 106 přímo od neziskovky se vám tato vysměje, neboť neziskovka je soukromoprávním subjektem na který se tento zákon nevztahuje. Avšak existují povinné subjekty na které se paragraf 106 vztahuje, kdy těmito subjekty jsou: státní orgány (ministerstva, úřady), územní samosprávní celky (města, obce, kraje), veřejné instituce (ČT, státní podniky, lesy ČR) a subjekty kterým zákon svěřil rozhodování o právech a povinnostech lidí.

Běžná eko neziskovka mezi těmito subjekty není. A to ani když bere peníze od státu či dotace od EU. Tudíž přímo proti eko neziskovce je paragraf 106 nepoužitelný.

Avšak existují tři možnosti jak paragraf 106 použít a k informacím se dost.

První možností je použít paragraf 106 proti obci. Kdy pokud máte podezření že eko spolek či neziskovka dostávají peníze od developera prostřednictvím obce, nebo mezi nimi došlo k uzavření memoranda je obec povinným subjektem k poskytnutí informací podle paragrafu 106. Žádost se tak pošle na obecní úřad, kdy zájemce chce všechny darovací smlouvy, memoranda, plánovací smlouvy a zápisy z jednání obce s těmito spolky.

Druhou možností je použít paragraf 106 proti ministerstvu a fondům kde žadatel chce přehled všech poskytnutých dotací, projektových žádostí a závěrečných zpráv o vyúčtování pro konkrétní neziskovou organizaci. Státní úřad musí ukázat na co neziskovka peníze dostala a za co je utratila. A jaké soukromé dary musela v rámci spolufinancování přiznat.

Třetí možností je využití Zákona o právu na informace o životním prostředí (zákon č 123/1998 Sb). Tento zákon dává veřejnosti nárok na informace o životním prostředí. Tento zákon je použitelný pokud nějaká neziskovka spravuje chráněné území, nebo provádí oficiální monitoring pro stát. Což může být i měření využitelnosti pozemku z hlediska stavby větrníku. Na financování přes obce tento zákon nelze použít, tam je lepší klasická 106.

Celý tento systém funguje tak, že systém má tři pilíře. První dva, soukromý kapitál a soukromá neziskovka se jako soukromoprávní subjekty paragrafem 106 zabývat nemusí. Avšak aby mohly vykonat své dílo se musí setkat se zastupiteli a starosty konkrétních měst a obcí. Na které se paragraf 106 vztahuje. Tam už světlo svítí. Proto pokud chcete vědět co má eko neziskovka, nebo “větrník s.r.o.” za lubem neptejte se jich. Ptejte se starostů a ministerstva přes paragraf 106, neboť oni mluvit musí. Kdy tím že si posvítíte na jejich úmysly je donutíte hrát otevřenou hru. Kdy eko neziskovku či “větrník s.r.o.” obklíčíte přes instituce které ze zákona informace poskytnout musí.

Neboť je to navrženo tak, aby se soukromý kapitál a neziskovky navzájem kryly. Tudíž pro ně paragraf 106 neplatí. Avšak je zde místo kudy si na ně lze posvítit. Neboť pokud chtějí větrníky postavit a peníze zlegalizovat k tomu potřebují třetí stranu. Českou obec a české úřady. Na které už světlo svítí. Tudíž pokud chcete vědět co mají eko neziskovka a “větrník s.r.o.” za lubem ptejte se starosty nebo ministerstva přes paragraf 106 neboť oni informace poskytnout musí. A u státu či obce je i papírová stopa vedoucí ke skutečné firmě či neziskovce založené za účelem vyvedení peněz z našich kapes do kapes vyvolených.

Avšak může nastat situace kdy obec informace neposkytne, odmítne je poskytnout či dokonce žádost podle paragrafu 106 ignoruje. Toto jednání je nejlepším důkazem že obec něco tají. Že je tam nějaká levota. A právě pro tyto případy má v sobě sto šestka zabudované mechanismy jak se k informacím dostat.

1. Odvolání/stížnost na nečinnost. Ta se podává pokud obec do 15 dnů na žádost neodpoví, či vydá nezákonné rozhodnutí o odmítnutí k nadřízenému úřadu (u obce na krajský úřad). Kraj má možnost obci přikázat vydání informací, nebo si celou věc převzít a informace vydat sám. Pokud selže i kraj nastupuje správní žaloba k soudu. Soudy v těchto případech velmi často rozhodují ve prospěch žalující strany kdy pokud obec spor prohraje platí veškeré náklady řízení.
2. Podání trestního oznámení (podnětu) pro podezření z korupce a nekalých praktik. Zde se na ně musí jít chytře, neboť developer a politici jsou velmi dobře chránění právníky. Proto se na obec podává podnět “Oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestního činu” psaného stylem:”obec/fond,… plánuje v obci stavbu projektu o hodnotě xxx Kč. Vedení obce s námi netransparentně jedná, odmítá občanům dle paragrafu 106/1998Sb zpřístupnit darovací smlouvy a memoranda čímž vzniká důvodné podezření z porušení povinností při správě cizího majetku (paragraf 220TZ), zneužití pravomoci úřední osoby (paragraf 329TZ), či pletich při zadávání veřejné zakázky a veřejné soutěže.” Kdy pokud policie dostane takto strukturovaný podnět podložený tím že obec prokazatelně porušuje zákon o informacích má kriminálka důvod začít věc řešit. Může zabavit dokumenty, počítače, mobily i účetnictví obce i developera bez ohledu na soukromí či GDPR.
3. Pokud mají zastupitelé či jejich příbuzní pozemky v místě kde mají větrníky stát a nebo jsou aktivní v neziskovce se podává podnět pro střet zájmů.
4. Oznámení formou podnětu se podává z toho důvodu, že pokud člověk dá přímo trestní oznámení a toto se neprokáže může být obviněn z křivého obvinění.

Avšak ne vždy musí být starosta obce či zastupitelé zloduchy. Mohou to být slušní lidé chycení kleští tlaku jak ze strany nadnárodního fondu a úřadů chtějících plnit “beuselské zelené kóty”. Tito lidé potřebují pomoc a podporu. Co v této situaci dělat si řekněme v díle s podtitulem “Společně se starostou proti zeleným šmejdům.”