Nová kronika Mlýna.

Bavil se pan Balzagette s ostatními během posezení u Palírníka.

“Tehdy, ještě před rozpadem dostali lidé možnost mít své doklady v mobilu. Kdy dotyčný místo plastové kartičky vytáhne z kapsy mobil a na vyžádání se prokáže danou aplikací. Hlavně mladí touto aplikací vzali zavděk, mobil měli intelektuálně doslova přirostlý k tělu. Tudíž je ani nenapadlo co se stane když jim mobil nebude fungovat, nebo jim ho někdo ukradne. Nad tím mladí nepřemýšleli, brali to zpravidla jako usnadnění. I když bylo zřejmé že takto může být sledována jejich poloha.

Martin k tomuto podotkl:”tady to bylo ještě dobré. To si člověk mohl vybrat. Ale na nám strojvedoucím na železnici nedali na výběr. Nám prostě služební průkazy sebrali a museli jsme se prokazovat aplikací v služebním tabletu. Což byl vzhledem k rozměrům a citlivosti tabletu problém. Člověk ho musel pořád nosit u sebe, i když ho vlastně nepotřeboval a hrozilo tak riziko jeho rozbití. Případně i krádeže když jsme šli do restaurace na oběd. Bylo z toho dost lidí naštvaných a někteří si “služební průkaz” v tabletu ofotili do mobilu. I když to nebylo oficiálně platné měli alespoň něco.”

Pan Balzagette:”a víte proč to takto udělali?”

Martin:”mluvili o úspoře nákladů. Prý je výroba těchto kartiček drahá. Což nám nešlo moc do hlavy, neboť ostatním zaměstnancům dráhy služební průkazy ve formě plastových kartiček zůstaly.”

Pan Balzagette:”motivem nebyla úspora. Ale kontrola. Kdy jelikož jste na dráze jezdil jako strojvedoucí oni neměli přehled nad tím kde a jak dlouho zrovna jste. Proto vám nedali plastové kartičky ale aplikaci v tabletu který jste museli mít ve službě stále u sebe.”

Martin:”teď už mi to dává smysl. Mohli si tak ohlídat jak dlouho jsme na obědě, případně někde jinde. Třeba u výpravčího. A taky pokud šel strojvedoucí na oběd a v počítači nebyl jeho vlak zajištěn měli důvod se o to zajímat. Byť fyzicky bylo vše v pořádku. Teď už to dává smysl proč po některých věcech tak šli.

Pan Balzagette:”v podstatě kolem vás udělali neviditelnou zeď. Kterou se pak člověk bál sám prekročit. Důvěra mezi pracovníkem a firmou byla oslabena a nahradila ji kontrola. Stejně tak jako u těch mladých. Které zase kontroloval stát.”

Martin:”totální (samo)kontrola. Spojená se strachem z něčeho co není vidět. Ale je to cítit.”

Pan Metuzalém si zaglosoval:”digitální kontrola je jako když se počůráte. Všichni to vidí zatímco vy to cítíte.”