Nová kronika Mlýna.

Oba muži dále rozvíjeli taktiku a techniku dronových sil. Oba věděli že akce během které drony řízené z jiného kontinentu po mezinárodní optické síti zničily vlak Západního Chalífátu je proveditelná pouze tam, kde mají možnost použít spolupracovníků kteří drony v boxech maskovaných například jako klimatizační jednotky dopraví na místo určení kde je připojí k internetu. To se pak ma místě určení objeví dodávka s firemními polepy ze které vystoupí několik mužů kteří po schodech či výtahem vytáhnou do posledního patra budovy klimatizační jednotky které poté začnou “připojovat” k bytu pod střechou. Když je dílo hotovo jim “nájemník” podepíše předávací protokol a oni odjedou. “Nájemník” poté do okna bytu ze kterého je vidět vhodným směrem umístí kameru připojenou k internetu načež po nějaké době odjede na služební cestu. Vše vypadá naprosto normálně. Nic není nápadné. Ani kabel ke “klimatizacím” do nich vedoucí elektřinu.

Tento systém byl použitelný tam kde nehrozilo riziko přímé akce nepřítele. Protože když byli v bojové zóně použiti dronaři-nosiči kteří nosili drony na místo startu byli tito nosiči primárním cílem útoků nepřátelských dronů. V čehož důsledku měli značné ztráty. Kdy byl navíc s těmito nosiči znicen i dron který nesli. Proto bylo jasné že tudy cesta nevede. Obzvláště proti protivníkovi který se množí “jako kobylky”. Neboť pokud má protivník čtyři nosiče a vy jednoho je stav po “eliminaci” jednoho nosiče na každé straně takový že vy nemáte žádného nosiče zatímco váš protivnik má stále nosiče tři. Tudíž na to musíte jít jinak.

Jedním ze způsobů je mateřský dron. Dron který má v sobě nebo na sobě zavěšené malé drony které v cílové oblasti uvolní. Které může navíc navádět na cíl. Což je taková dronová varianta bojového letounu který v “lidské” variantě vystřeluje naváděné rakety nebo bomby. Avšak se stejným problémem jako u bombardéru. Který je cílem stíhaček zrovna tak jako je mateřský dron cílem stíhacích dronů. Neboť protivník ví že jedním zasahem zabije celé hejno “much” najednou. Což samozřejmě víte i vy když protivník použije mateřský dron. Proto se zvažovaly další varianty. Jednou z nich je dronová past. To jest situace kdy se na území ze kterého doopravdy či naoko ustupujete rozmístíte vyčkávací drony které poté napadají síly protivníka. Tyto drony bývají mnohdy maskované v úkrytech vypadajících jako běžná součást okolí (například pařez v lese). Kdy si při této příležitosti Martin vzpomněl na výcvik maskování prováděný v době kdy Martin velel cvičišti. Tehdy dostala skupina dvanácti vojáků ze skupiny která si říkala Kocouři pokyn se co nejlépe zamaskovat. Aby Martin a ostatní velitelé své muže co nejvíc motivovali slíbili těm vojákům které nenajdou vikendové volno. Po uplynutí času se Martin s doprovodem dvou důstojníků vydal na obhlídku. Náhle se zastavil, natáhl ruku a pusou udělal “tatata”. A kupka sena stojící na poli se svalila na bok. To samé se dvakrát zopakovalo v lese. Po uplynutí času se všichni sešli na určeném místě kde Martin řekl:”hejkaly jste si všichni udělali hezké. Avšak ve třech případech tomu “něco” chybělo. Ty jsi se zamaskoval jako kupka sena. Byla velmi věrná. Avšak v bramborovém poli. Což je logický nesmysl, neboť kupku sena do bramborového pole nikdo nedá. Druhé dva případy se týkaly maskování v lese kdy se oba snažili zamaskovat v klestí. Avšak v jednom případě uprostřed mýtiny se suchou trávou a v druhém případě uprostřed vzrostlého lesa kde žádné klestí nebylo. Což bylo nápadné. Kdežto skupinky která se zamaskovala do větví pokacených stromů na mýtině si Martin a ani oba instruktoři nevšimli. Stejně tak jako vojáka který vlezl do rákosí kde se schoval tak aby jeho tělo nebylo vidět a na hlavu si nasadil budku na kachny ze které odstranil dno… . Těchto devět úspěšných “maskovatelů” poté běželo ve čtvrtek vpodvečer na “šestku rychlík”. A ti tři? Ti si to zopakovali v pátek. Tentokrát úspěšně. Tak nakonec “šestku” rychlik stíhali i oni. Akorát o den později.

Další možností byla pozemní vozidla. Prve se zkoušela vozidla s lidskou osádkou. Kde však byl stejný problém jako s dronaři-nosiči. Tak začala být používána autonomní vozidla. Tvořící mnohdy ucelený ekosystém kdy byla vozidla jedoucí po zemi doprovázena vzdušným doprovodem hlídajícím okolí. A sama pozemní vozidla byla vybavena nekterými systémy již dříve používanými jako asistenti v osobních a nákladních autech. K čemuž byl doplněn systém hlidajicí texturu povrchu neboť to je jeden ze způsobů jak člověk rozpoznává druh povrchu. A dále systém inerciální navigace který podle tvaru terénu a vzdálenosti jednotlivých bodů dokázal ve spolupráci s mapovými podklady určit polohu vozidla v terénu. Ve vozidlech byly umístěny další systémy včetně obranných (lasery, případně mikrovlny). Tak bylo zajištěno že nebudou zbytečně mařeny lidské životy. Kdy je známo že zbudovat stroj je otázkou relativně krátké doby, zatímco vychovat člověka je otázkou mnoha let. Mnoha let během kterých je nutná investice nejen materiální a finanční, ale i citová. A generační. Neboť je známo že mladý člověk je pokračovatelem rodu a života. Pro což se vyplatí si ho chránit.