Nová kronika Mlýna.

Ve Městě bylo rozhodnuto o ukončení těžby na jedné ze šachet místního dolu. Bylo zvažováno několik variant včetně zaplavení této vytěžené šachty. Proti čemuž se však někteří lidé ohradili. Měli totiž obavy z toho co stoupající podzemí voda s podzemím udělá. Mohlo by po nasycení podloží vodou dojít k propadům, případně i k důlním otřesům.

Vedoucí místního odpadového hospodářství dostal nápad. Ve Městě i jeho okolí bylo na střechách i opláštění budov stále značné množství eternitu obsahujícího azbest. Což byl a je problém neboť z eternitu se uvolňují azbestová vlákna jenž jsou schopna způsobit rakovinu plic. Přítomný lékař podotkl že rakovina plic je velmi obtížné léčitelná a konec člověka který jí podléhá bývá leckdy doprovázen i delší dobu trvajícím postupným dušením.

Toto byl důvod proč bylo a je nutné odstranit eternit ze střech budov, jejich opláštění a azbest jako takový odstraňovat přesně danými a kontrolovanými postupy. A samotný azbest ukládat tak aby se nemohl uvolnit do okolního prostředí. Což by hlavně za sucha kdy se azbest uvolňuje do vzduchu mohl být problém… .

Vedoucího odpadového hospodářství napadlo eternit a azbest uložit do chodeb nevyužívaného dolu jehož chodby byly ve značné hloubce. K čemuž měli někteří námitky neboť měli obavy ze znečištění podzemních vod. Proto byla po delší diskusi zavedena varianta ukládání eternitu a azbestu systémem kdy je eternit či azbest na povrchu mokrým způsobem nadrcen na menší části v drtiči umístěném ve speciálním uzavřeném boxu v odvětrávané hale vybavené filtrací kam je eternit s azbestem navážen ve speciálních pytlích či boxech. Tyto drobné části azbestu a eternitu jsou poté smíchány s plavenou zakládkou vytvořenou ze směsi strusky, popílku a dalších přísad (vápno, cement,…) které způsobí ztuhnutí této zakládky v homogenní hmotu. Tato plavená zakládka prakticky zcela vyplní profil chodby čímž brání pronikání důlních vod do chodby a zároveň brání propadům nadloží. Což je logické neboť do zaplněné důlní chodby se nemá co a jak propadnout. Jak je tato plavená zakládka do důlních chodeb plavena? Na podlahu důlní chodby se položí potrubí vedoucí až na konec důlní chodby kde je toto potrubí ukončeno u stropu . Toto potrubí je podle délky chodby rozděleno na daný počet sekcí vybavených odbočkami s uzavíracími kohouty ukončenými u stropu důlní chodby. Poté, co je potrubí i s kohouty a odbočkami dokončeno jsou vždy za odbočkami ve směru ke konci chodby postaveny hráze vybavené v horní části přelivem. Takto je celá důlní chodba rozdělena na sekce které se zakládkou plní tak, že je nejprve zaplavována poslední sekce. V ní hladina vody vystoupá až k přelivu odkud je odčepávána na povrch a použita k dalšímu míchání zakládky. Voda se tak pohybuje v uzavřeném okruhu kde se pouze doplňují její ztráty. Pod hladinou vody stoupá vrstva plavené zakládky postupně odzadu dopředu a v okamžiku kdy je důlní chodba plná až nahoru (místo vody začíná téct zakládka) obsluha táhlem otevře uzavírací kohout odbočky nasledující sekce. Která se postupně začne plnit zakládkou.

Takto je postupně zaplněna celá důlní chodba. Když je potřeba plavení přerušit musí být potrubí vypláchnuto vodou. To aby nedošlo k jeho ucpání tuhnoucí zakládkou. Neboť provoz může být přerušen jak kvůli poruše, tak i kvůli případnému nedostatku eternitu a azbestu.

Jak obsluha pozná že je zaplavovaný úsek plný? Tak, že se ve sběrné nádobě na plavící vodu do které ústí přepady ze sekcí chodeb objeví na sítu přes které plavící voda protéká kousky strusky a azbestu. Což znamená že hladina plavené zakládky dosáhla úrovně přepadu umístěného v úplném vrcholu oddělovací hráze.

Tento způsob využití uzavíraného důlního díla má ještě tu výhodu že pokud by v budoucnu byla těžba obnovena nehrozí při případném navrtání staré důlní chodby riziko průvalu důlních vod do nového důlního díla. A to z toho důvodu že prakticky celý profil důlní chodby je vyplněn kompaktním materiálem.