Nová kronika Mlýna.

Podle údajů Lichnštejnové v ČR legálně vlastní a provozují moderní byznys a to prostřednictvím své mezinárodní společnosti. Nepůsobí tak v ČR jako fyzické osoby, ale podle některých údajů vlastní prostřednictvím holdingové společnosti Lichnstein group spravující globální byznys a investice knížecího domu. V ČR prostřednictvím firmy faikusia a.s. vlatněné firmou Leico kterou ovladá Lichnstein group vlastní a provozují společnost Rostěnice a.s spravující tisíce hektarů zemědělské půdy. Zde masivně investují do agrotechnologií, digitalizace správy a obnovitelných zdrojů. Tudíž lze říci že jako knížecí rod zde historický majetek legálně nedrží, avšak jako moderní korporace zde vlastní ohromné lány půdy a zemědělské nemovitosti. Kdy ke svému hospodaření používají drony vybavené multispektrálními kamerami sledující odraz světla od rostlin a jejich teplotu. Podle čehož určí stav rostlin a případně jestli někde rostou plevele. Podle čehož plánují a aplikují hnojiva, postřiky a agrotechnické zákroky. Drony s multispektrálními kamerami používají též v lese kde odhalují stromy napadené škůdci, hlavně však kůrovcem ještě v době kdy je strom zelený a brouk ještě nevyletěl na další stromy. Toto napadení kůrovcem totiž způsobuje kvůli vyžrání lýka larvami kůrovce vodní stres stromu v čehož důsledku strom vypařuje méně vody. Jeho transpirace a tím i ochlazovací účinek jsou menší v čehož důsledku je strom teplejší než okolní zdravé stromy. S trochou nadsázky tak lze říci že strom napadený kůrovcem má “horečku”. Dron tak “teplý” napadený strom pozná na termosnímku a spektru, označí jeho souřadnice a lesníci strom porazí dříve než se nákaza rozšíří dál. Využívá se tak jevu zvaného výparné teplo vody jehož prostřednictvím strom ochlazuje své okolí.(Termální skenování terénu dronem mohou úřady využívat při kontrole zákazu zalévání. Suché či suchem trpící rostliny vypařují málo vody proto jsou teplé. Kdežto rostliny zalité za tepla transpirují a tím se ochlazují. Takže ani noční zalévání neujde pozornosti.)

Toto je jedna strana mince. Tou druhou je to, že pro běžné lidi je dnes velmi obtížné dohledat skutečné majitele holdingů neboť od 17.12.2025 byl uzamčen Registr evidence skutečných majitelů. Kdy oficiální narativ mluví o “ochraně soukromí a lidských práv” je zřejmé že v zákulisí šlo o jeden z největších lobbistických střetů za dobu existence EU. Kdy největší tlaky přicházely od evropských daňových rájů a nejbohatších evropských rodů.

jak to celé vzniklo?

Když v rámci protikorupčních směrnic (AML) EU nařídila že v registru majitelům musí být uveřejnění skuteční majitelé firem v tu chvíli miliardáři, šlechtické rody, investiční fondy, lobbisti, šíbři a další pochopili že tímto nařízením ztrácí své největší kouzlo – anonymitu. To jest schopnost anonymně přesouvat finanční prostředky a majetky na podporu svých zájmů. Proto skuteční majitelé Lucemburských realitních a investičních společností kde mají obrovské finanční zájmy a holdingy i Lichnštejnové a další EU elita pověřili armádu špičkových bruselských a lucemburských právníků majících znalosti kdo kde s kým a jak a za co (stejný postup jako u nás). Tito právníci neargumentovali tím že boháči chtějí mít své peníze skryté. Ale použili právní kličku tvrdící že “zveřejnění jména miliardáře v registru ohrožuje jeho bezpečnost, vystavuje jeho rodinu riziku únosu a porušuje to jeho lidská práva a GDPR”. EU soud argumentaci uznal a od roku 2022 označil plošné zveřejnění údajů v registru za neústavní.

V ČR se tři roky nic moc nedělo. Avšak velké advokátní kanceláře zastupující obří korporace, svěřenecké fondy a anonymní vlastníky u českých soudů napadaly povinnost do registru skutečných vlastníků cokoliv zapisovat. Výsledkem tak bylo soudní rozhodnutí že zveřejňování dat v registru odpojuje právu EU a stát nesmí firmy nutit do něj cokoliv zapisovat. Což by ve výsledku vedlo ke zhroucení registru, proto ministerstvo spravedlnosti registr od 17.12.2025 pro veřejnost uzamklo. Což má za následek že údaje v registru vidí jen banky, advokáti a policie. Výsledkem je tak znemožněný veřejný dohled nad obchodními společnostmi z nichž mnohé čerpají veřejné peníze. Toto omezení zároveň postihuje investigativní novináře, nezávislé blogery a ostatní zájemce z řad veřejnosti aby rozklíčovali komu ve skutečnosti patří ohromné majetky a zda-li se s nimi nějak “divně” nehýbalo. Toto omezení dohledu nad obchodními společnostmi je obzvláště nepříjemné v době kdy se chystají akcelerační zóny pro možný větrný tunel.

Lobbistům se tak podařil geniální tah, kdy pod vlajkou “ochrany lidských práv a soukromí” vrátili evropskému a českému byznysu možnost v ústraní podporovat své zájmy bez dohledu veřejnosti a novinářů. Ve výsledku to dopadlo tak, že zatímco běžný člověk musí dokazovat své příjmy a majetky pod hrozbou zabavení se toto na právnické osoby nevztahuje.

Tato akce, kterou lze s trochou nadsázkou nazvat lobbistickou akcí století nebyla doprovázena lobbisty s kufry plnými peněz (jako při kauze “mrtvého maďara v 90 letech), ale byla vedena v dokonale legální rovině skrze takzvanou “strategickou ligitaci”, neboli strategické vedení soudní pře. Ti, kdož rozsudek vybojovali bylo špičkovými a velmi drahými právníky zastupujícími lucemburské investiční fondy a jednoho skutečného majitele. Tito právníci před soudem sehráli roli ochránců lidských práv argumentujících tím že plošné zveřejnění údajů a jmen majitelů v registru porušuje právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Což byla geniální strategie kdy porazili EU jejími vlastními zbraněmi.

K tomuto výsledku vedla akce lobbistů spuštěná ještě před soudem. Kdy Lucembursko vytvořilo zákonný právní rámec schválně umožňující firmám žádat o výjimky ze zveřejňování údajů pokud jim hrozí nebezpečí. Tyto žádosti lucemburský správce registru zamítl což vedlo k soudním přím a postupně to skončilo až u evropského soudu.

Ve výsledku tak lobbing 21. století nosí talár, má špičkové právní vzdělání, mluví o lidských právech, ochraně dětí před únosy a poukazuje na GDPR. Operuje legálně přímo v soudní síni a je schopen jedním rozsudkem oslepit veřejnou kontrolou. S trochou nadsázky lze říci že v lobokracii odpovídá úroveň práv a výhod člověka či firmy sumě peněz kterou je ochoten či schopen zaplatit za právníky a lobbisty.

Ve výsledku tak nastává situace kdy bohaté rody jsoucí po mnoho generací ve vrcholných funkcích a zvyklé uplatňovat svůj vliv prostřednictvím ohromných prostředků kterými disponují si za mnoho generací osvojily způsoby jak nadále zůstat u moci, majetku a peněz. Za tyto generace mají vypracovaný systém jak dosáhnout svých cílů na což mají vzdělání, vychovu a prostředky. Za mnoho generací si vytvořili síť lidí kteří ví co kde a jak. Případně za kolik. Mají tak vytvořenu vlivovou síť, což je jejich největší deviza. Deviza vytvořená generacemi, zvyky a způsoby podpořená možnostmi. A udělají vše pro to aby zůstala v temnu tajných komnat mimo dohled veřejnosti a novinářů.