Nová kronika Mlýna.

Bavil se Martin s několika dalšími lidmi kteří zajímalo jak mohl fungovat nový typ ruské rakety orešnik který byl poprvé použit při bombardování Ukrajiny a jejího hlavního města Kyjeva koncem května 2026. Protože podle záznamů to vypadalo jako když se raketa ve výšce rozdělila na šest sekundárních hlavic a ty se následně rozdělily každá na šest útočících projektilů. Které dokázaly proletět i výškovou budovou kterou zapálily.

Martin k tomu řekl:”tuto novou, dvojitě rozdělitelnou hlavici rakety Orešnik, dost možná její druhou generaci budeme nazývat Multiorešnik. To aby se nám to nepletlo.

Co víme o klasickém Orešniku použitém na Ukrajině? To,že se jedná o balistickou raketu která může nést kinetické projektily. Což jsou projektily které na cíl útočí velmi vysokou rychlostí která v kombinaci s jejich hmotností a velmi vysokým průřezovým zatížením znamená velmi vysokou průraznost těchto projektilů. Principiálně to funguje podobně jako podkaliberní šípové střely do děl používané proti obrněné technice. Ty též zpravidla nemají výbušnou náplň a cíl ničí prostřednictvím kinetické energie. Kdy se tyto střely působením tření při průletu pancířem rozžhaví natolik že do vnitřku obrněnce vletí roj žhavých úlomků střely a pancíře. Které zničí vnitřek obrněnce.

U orešnika byla tato hlavice nejspíš z wolframu což je těžký kov s vysokou teplotou tání odolný vůči tepelnému a dynamickému zatížení během průletu atmosférou. Tato hlavice by byla schopná proletět domem, betonovou plochou, no v podstatě čímkoliv co působením kinetické energie a tepla vznikajícího při nárazu prorazila.”

“A mohla být z ochuzeného uranu?” Zněl dotaz.

Martin:”nejspíš ne. Protože ochuzený uran se při nárazu tříští a je pyroforický. Což znamená že by třením v atmosféře začal hořet (hlavice orešniku letí mnohem rychleji než střela z děla) což by vedlo ke zničení této střely.

Avšak ochuzený uran, či jiný hořlavý kov mohou být součástí hybridní hlavice. To jest hlavice jejíž přední část bude z wolframu kterému nevadí žár během průletu atmosférou za kterým bude umístěn přechodový izolační kus chránící pyroforickou část hlavice před teplem z wolframu. Tato zadní část hlavice vytvořená z hořlavého kovu (nebo i jiné náplně) bude obalena tepelným štítem chránícím ji před teplem vznikajícím během průletu atmosférou. Tento tepelný štít může být i ablativní (odpařující se).

Jak to bude fungovat? Po rozdělení subhlavice multiorešniku na jednotlivé projektily tyto letí ohromnou rychlostí k zemi. Wolframová hlavice je rozpálená, teplu odolávajíci. K ní přes přechodový díl připojená zadní část projektilu z hořlavého kovu je chráněna proti samovznícení tepelným štítem a přechodovým dílem. Po nárazu do budovy se vlivem nárazu zničí tepelný štít zadní části projektilu, ten je okamžitě vystaven teplu a kyslíku. Začne prudce hořet a jak hlavice projektilu proniká dalšími patry budovy tato zápalná část hlavice srší žhavými kusy hořícího kovu. Na videu to pak vypadá jako kdyby domem proletěla ohromná prskavka která dům zapálí.

Tyto projektily jsou ze své podstaty odolné vůči laseru a střepinovým antiraketám. Jediné co má šanci je zničit a nebo alespoň vychýlit z dráhy je kinetický projektil který hlavici buď zcela zničí, a nebo ji alespoň poškodí natolik že tato ztratí aerodynamickou stabilitu. Místo špičkou dolů poletí napříč, či se bude ve vzduchu různě převracet. Což způsobí ztrátu rychlosti, případně zničení projektilu aerodynamickými silami. A nebo musíte zasáhnout raketu Multiorešnika ještě před jeho rozdělením. To jest v kosmu, na což potřebujete kosmické síly. Což však není jen tak.”