Nová kronika Mlýna.

Tyto dva národy proberu najednou, neboť se vzájemně doplňují.

Rusko bylo po celá staletí poměrně zaostalou zemí kde vládl neomezenou mocí car a jeho suita. Lidé zde žili v bídě, úctě k vládci a museli si vystačit s málem. Což zároveň s drsnými životními podmínkami vedlo k přirozené odolnosti Rusů. Prostě zde přežívali odolní a oddaní lidé. Kteří měli pro své vládce malou cenu. Bylo jich totiž “mnógo”.

U Rusů je zajímavá jedna jejich vlastnost. A to ta, že jim v případě ohrožení trvá delší dobu než se nastartují, ale jakmile se nastartují nelze je zastavit. Dovedou provést asymetrické operace, dokáží si vychovat skryté kádry, kdy pokud se jimi vycvičení lidé ve své zemi dostanou do vlády svými akcemi otočí mínění části obyvatelstva ve prospěch Rusů. Kdy tito lidé kteří nejprve vystudovali sovětské školy načež přešli na stranu západu vymýšlí takové věci že si část obyvatelstva řekne že za starých časů bylo lépe.

Čína je příkladem země plánující v dlouhodobém horizontu. Což je velký rozdíl proti západu kde se plánuje v rámci volebních období. To jest maximálně na několik let dopředu. A ještě tak aby to nenaštvalo voliče. Toto Číňa neřeší, jejich plánovací horizont je v řádu desetiletí. Lidský život tam má pro vládce pramalou cenu, je jich též “mnógo”. Avšak rozdíl je v plánování. Číňané studovali pokrok západu, to jak se západ dostal na vrchol, jakými způsoby to provedl, jaké to mělo výhody, nevýhody, náklady a výnosy. Toto Číňané nastudovali, vyvodili z toho závěry a rozhodla se to zopakovat. Avšak bez chyb západu.

Místo vojenského dobývaní a využívání rozbrojů mezi skupinami domácích obyvatel vsadili na obchod a budování infrastruktury na půjčku. Čímž si zájmovou zemi zavázali a zároveň se dostali k potřebným surovinám. Byla to taková “kolonizace na půjčku”. Zároveň jejich lidé studovali v cizině, kopírovali cizí výrobky a zjišťovali jak co vyrobit. Bylo to takové reverzní inovativní inženýrství. Kdy nejprve zjistili jak co vyrobit, posléze to vylepšili a časem přešli na vlastní vývoj. Toto vše zkombinovali s tvrdým školstvím kde se mladí lidé učili potřebné znalosti a dovednosti. Stejně tak jako Evropané za průmyslové revoluce.

To, co se Číňanům povedlo byla průmyslová a znalostní revoluce na steroidech. To, co Evropanům trvalo přes 200 let zvládli ani ne za 50 let. Nejprve studiem, poté kopírováním, vylepšováním a nakonec vlastní cestou.

Avšak k průmyslu je třeba nejen surovin, ale i energií. Kterých mají nadbytek Rusové. Z čehož vyplývá že je oboustranně výhodné směnit či prodat energie za výrobky. Obzvláště když je takovéto spojení nezablokovatelné námořní silou USA či EU. Což je důležitý benefit, neboť Rusové vždy dbali na silnou pozemní armádu přičemž námořnictvo nepovažovali za tak důležité. Což bylo logické, neměli kolonie a vše potřebné měli a mají na svém území. Proto pro ně byla pozemní armáda volbou číslo jedna.

Tyto dvě země spolu v historii vícekrát spolupracovaly přestože mezi nimi došlo i ke konfliktům. Které však neměly dlouhého trvání a dříve či později obě země obnovily spolupráci. A to i na poli vojenském a zpravodajském kde se schopnost čínského plánování na dlouhou dobu dopředu a schopnost Rusů provádět asymetrické operace skvěle doplňují.