Nová kronika Mlýna.

V moderním světě se rozmohly dva systémy způsobů dodržování pravidel. První je systém kde platí že to, co si protistrany dojednají platí. A to bez ohledu na jejich aktuální sílu. Druhým systémem je systém kdy platí to, co si dokáže silnější strana prosadit či vymoci bez ohledu na dříve sjednanou dohodu. Tyto systémy se vyvíjely historicky a my si nyní ukážeme co k nim vedlo.

Systém kdy to, co se dohodlo platí bez ohledu na aktuální sílu stran dohody se účastnících je historicky starší. Vyvíjel se zpravidla v oblastech závislých na obchodu kde bylo pro protistrany výhodné dodržet to, co bylo sjednáno. Neboť na tom vydělaly obě strany které spolu příště plny vzájemné důvěry opět obchodovaly. Takto sílil nejen vzájemný obchodní vztah, ale i zisky. Druhým důvodem proč se rozvíjel tento systém byly oblasti kde bylo takovéto jednání vyžadováno náboženskými předpisy. To aby se věřící nejen nevybili mezi sebou, ale též něco ze svého bohatství přepustili do kasy církve.

Druhý systém, kdy platí právo silnější strany která poté určuje co se dodrží a co ne historicky vznikl v feudálních zemích. Kde byla šlechta nad zákon. Kde se zákony platící pro běžné poddané na šlechtu nevztahovaly. A naopak šlechta určovala jaké zákony se na poddané vztahovat budou. Vznikl tak systém dvojího práva. Nebo-li dvojího metru. Někdy spíš kilometru či míle. To podle země… . Tento systém přetrval přes období dickensovského kapitalismu 19 století kdy se mnozí šlechtici přeorientovali na průmysl. Kdy pochopili že průmyslová revoluce jim skýtá naději na větší zisk a prosazení se než klasické zemědělství. Kde navíc vlivem reforem přišli o robotníky.

Posléze pracující začali zakládat odbory a politické strany což vedlo ke zlepšení jejich pracovních i životních podmínek. A nárůstu životní úrovně. Co v tu dobu udělali příslušníci do té doby vládnoucí společenské třídy? Šli do politiky. Což bylo svým způsobem pochopitelné, neboť chtěli pomocí tvorby zákonů obhájit své zájmy. Avšak museli projít sítem voleb,což vedlo k tomu že se volební kampaň stala soubojem finanční síly kandidátů a jejich stran. Kdy běžný člověk který chtěl kandidovat neměl na volební kampaň dost peněz. Potřeboval tedy sponzory z řad bohatých a vlivných lidí. Pro které musel po svém zvolení do funkce pracovat (koho chleba jíš toho píseň zpívej). Což je právě ta změna podmínek na kterou je vládnoucí třída která se několikrát transformovala už od nepaměti zvyklá.

Co se stane když se takovíto lidé historicky zvyklí měnit podmínky a dohody dostanou do čela státu či uskupení států? Přece to, že se začnou chovat podle své přirozenosti. Začnou si upravovat podmínky a dohody podle svého. Začnou vše měnit podle aktuální situace a svého rozmaru. Což v civilizačním okruhu zvyklém dodržovat dohody způsobí nejprve překvapení, následně pozdvižení a nakonec poprask kdy se jim lidé zvyklí mezi sebou dodržovat dohody navenek přizpůsobí a dají jim ochutnat vlastní medicínu. Medicínu neplánované a nedomluvené změny. Což způsobí poprask v táboře mocných kteří si pravidla vykládali po svém. Neboť předvídavost protistrany zmizela a zbyla jen nejistota. Leckdy maskovaná velkohubými prohlášeními o nových dohodách a vitězstvích které ve skutečnosti dohodami a vítězstvími ani nejsou. Jsou jen slovy … vypuštěnými do větru.

Kdy však zároveň platí že systém kde si silnější strana ohýbá pravidla a dohody podle sebe je pro ni krátkodobě výhodný. Neboť tak lze dosáhnout vyšších okamžitých zisků. Avšak časem vede k úpadku, neboť ztráta důvěry znamená nejen ztrátu příležitostí, ale i ztrátu energie a peněz na opatření zajišťující proti změnám protistrany. Což ve výsledku stranu měnící pravidla oslabuje a vede ji do pozice kdy ona bude nakonec tou slabší stranou vztahu. Stranou která bude čekat co se dodrží a co ne. Proč k tomu dojde? Proto, protože lidé z civilizačního okruhu kde se dohody dodržují spolu budou obchodovat s důvěrou a ziskem. Čímž se vzájemně posilují. Kdežto lidé z civilizačního okruhu kde se dohody mění budou ztrácet svoji sílu vzájemným soupeřením ve změnách dohod. Což prohlubuje jejich společnou ztrátu. Vedoucí až k systémovému úpadku.