Nová kronika Mlýna.

“Mnoha lidem přišlo zajímavé”, pokračoval pan Balzagette, “že ti lidé kteří byli namočení do korupčních kauz jak na evropské tak i na státní úrovni chtěli válku. Kterou by mohli prohrát.

Avšak když se na to podíváte optikou jejich moci zjistíte že to dává perfektní smysl. Smysl toho že nastane situace která naprosto zastíní jejich kauzy a zároveň jim umožní se udržet u moci bez toho že by se museli obávat prohry ve volbách. Která jim bude hrozit v případě že se výsledky jejich práce dotknou příliš velkého počtu lidí. Což je právě situace kolem Zeleného úderu (Green dealu) kdy už i jim začíná být jasné že tento jejich sen povede tak akorát do bídy a zapomnění spojených evropských skanzenů. Avšak nemohou od zelené ideologie jen tak ustoupit, neboť do ní investovali příliš politického kapitálu a peněz. Vytvořili kolem Zeleného úderu a jeho ideologie obrovskou agendu, neskutečný byrokratický aparát a síť vlivových neziskových organizací. K tomu všemu indokrinovali školství které vychovalo děti a mladé lidi vyznávající katechismus Zeleného úderu. Nehledě na to že se na Zelený úder přisálo ohromné množství firem, investorů, bank a různých fondů. Které do této ideologie investovaly vlastní prostředky, ale zároveň se v mnoha případech stali příjemci dotací. Ve výsledku tak vznikl ohromný konglomerát lidí přímo či nepřímo závislých na jimi propagované ideologii Zeleného úderu. Což je síla mající prostřednictvím vlivových organizací neskutečný (nejen) politický vliv.

Právě tento systém vytvořený okolo Zeleného úderu a na něj navazujícího konglomerátu lidí, firem, institucí, fondů, vlivových organizací a mnoha dalšího se stal pro jeho tvůrce doslova mocenským zámkem. Kdy mocní kteří vsadili na Zelený úder a jeho agendu svůj politický život nemohou těmto lidem jen tak říci “sorry jako, jdeme od toho. Od teď podporujeme průmysl a normální energetiku.” Protože když to udělají je mohutná vlivová síla kterou okolo agendy Zeleného úderu bude považovat za zrádce. A bude je chtít vyměnit. A normální lidé? Ti je budou mít za strůjce největšího podvodu v historii. V čehož důsledku budou chtít jejich (politické) hlavy. To je něco co nebudou schopni ustát. Z jedné strany tlak vlivového aparátu který oni sami pomáhali vytvořit. A ze strany druhé tlak obyčejných lidí naštvaných ztrátou své životní úrovně, práce a peněz. A ohromnými dluhy které kvůli tomu vznikly. Které budou muset být zaplaceny. Z daní běžných občanů.

Toto je situace která v jejich očích nemá normální východisko. Má to ve své podstatě jen dvě cesty ven. První cestou je mocenský krach s následnou katarzí. A druhou cestou je válka. Která takovým způsobem přenastaví priority ve společnosti že tito mocní budou moci od svého Zeleného snu ustoupit pod tlakem “vnějších” okolností. Kdy tyto “vnější” okolnosti budou do značné míry vyvolány právě jimi. Válka se tak svým způsobem stane katarzí.

Kdy rozdíl mezi těmito dvěma katarzemi je hlavně v tom koho nejvíc postihnou. Mocenský krach postihne hlavně vládnoucí struktury a na ně napojené “okolí. Kdežto válka postihne hlavně obyčejné lidi. Kteří mají tu smůlu že se narodili… na opačných stranách hranice.”